Omyl, nebo úmysl? Analýza neplatných hlasu v olomouckém kraji1

Abstract

V první kapitole je popsána Charakteristika a vymezení neplatnÿch hlasú. Pozornost je zde vénována i moznému vlivu vzrústající role vefejnÿch iniciativ v Ceské republice vyzÿvajicich ke vhození neplatného hlasú jako svébytné formy politického protesta. Následující kapitola vysvétluje teoretické vymezení faktorú, které mohou ovlivnit vznik neplatnÿch hlasú. Postupné jsou pfedstaveny koncepty jako teorie voleb druhého fádu, kdy v tomto druhu voleb dochází opakované k vétsímu procentu odevzdanÿch neplatnÿch hlasú. Dále pak to jsou socioekonomické proménné, jejichz rúzná mira s jakou se vyskytují, má opét vliv na vÿskyt téchto hlasú. V analytické cásti vÿzkumu probíhá testování stanovenÿch vÿzkumnÿch otázek pomocí regresních modelú, které jsou posléze interpretovány. Zjisfujeme zde jednak míru vlivu socioekonomickÿch promënnÿch na celkovÿ podil neplatnÿch hlasü ve volbách do zastupitelstva Olomouckého kraje a také vliv soubëhu senátních a krajskÿch voleb na podil neplatnÿch hlasü. Obsahem analytické cásti je téz hodnoceni, které poukazuje na hlavní pfíciny odevzdávání neplatnÿch hlasü v tomto kraji. V závéru práce dochází k souhrnu ziskanÿch informad z celkového vÿzkumu a zjisténí, které testované nezávisle proménné mají nejvétsí vliv na vÿskyt neplatnÿch hlasü, a dochází také ke konecnému zodpovézeni vÿzkumnÿch otâzek.

Nutné je ale dodat, ze prílisná pozornost není tomuto jevu vénována ani v jinÿch cástech svéta, coz müzeme povazovat za jeden z deficitû soucasné politologie. V dobé, kdy je v zavedenÿch demokraciích pokles düvéry v politiky casto doprovázen i nizsí volební úcastí, nenalezneme mnoho dalsích jevü, které by si zaslouzily tak velkou pozornost jako právé neplatné hlasy. Vyvstává zde vsak otázka, do jaké míry jsou neplatné hlasy pouze düsledkem pochybení volicü a nakolik se jedná o vyjádrení nespokojenosti se soucasnÿmi politickÿmi elitami? Na dülezitosti pridává tématu i nárüst podílu neplatnÿch hlasü v posledních krajskÿch volbách. Podíl neplatnÿch hlasü tehdy pfesahoval pet procent, coz je mnozství hlasü rovnající se velikosti hypotetického uskupeni, které by bylo schopné proniknout do krajskÿch zastupitelstev. Vétsina zahranicních vÿzkumü, které se zabÿvaji neplatnÿmi hlasy, se zaméfuje pfedevsím na zpüsob hlasování a podobu hlasovadch lístkü. Vesmés tak ovérují, do jaké míry je neplatné hlasování zpüsobeno slozitostí volebního lístku, respektive pouzíváním hlasovacího zafízení. Vzhledem k tomu, ze v Cesku se hlasovací lístky dostávají separátné a není zde aplikován jinÿ zpüsob volby nez vhození vyplnéného volebního lístku do umy (napf. korespondencní hlasování), není vétsina zahranicních pfístupü aplikovatelná na volby v CR.

2. Predpokládáme, ze úroveñ vzdélání obyvatel, mérená podílem obyvatel se ZS a VS vzdéláním vykazuje lineámí vztah s podílem neplatnÿch hlasü. Jeden z prúkopníkú vÿzkumu neplatnÿch hlasü, americkÿ politolog Rodney L. Mott povazoval právé úroveñ vzdélání, resp. gramotnost (a s tím související inteligenci) za jeden z klicovÿch faktorú proto, aby volic vhodil lístek správné (Mott 1926: 875). Není ale rozhodnë jedinÿm, kdo hájí zmínénou tezi. Timothy J. Power a James C. Garand docházejí pñ vÿzkumu neplatnÿch hlasü v zemích Latinské Ameriky k zàvëru, ze gramotnost müzeme povazovat za relativnë vÿznamnÿ faktor ovlivñující podíl neplatnÿch hlasü. Obecnë lze rid, ze v zemích s vyssí gramotností je procento neplatnÿch hlasü nizsi (Garand a Power 2007: 439). V CR je gramotnost témër 100%, avsak vÿzkum müzeme prevést na nase pomëry takovÿm zpúsobem, ze do naseho vÿzkumu zahrneme promënnou úroveñ vzdélání. V oblastech, kde je vyssí podíl obeanù pouze se základním vzdéláním, by mélo bÿt procento neplatnÿch hlasü vyssí, a naopak, kde je vice lidí s ukoncenÿm vysokoskolskÿm vzdéláním, tarn by mélo bÿt zaznamenáno ménë neplatnÿch hlasü. Vyssí vzdélání souvisí s umírnénéjsím politickÿm presvédeením a s mensím sklonem vyjadrovat svúj protest napr. právé vhozením neplatného hlasu.

Headnote

Abstract: Mistake or Intent? An Analysis of Invalid Votes in the Olomouc Region

This article deals with the phenomenon of invalid voting which has appeared in regional elections in the Olomouc region in the Czech Republic. First, contemporary theories of invalid voting are introduced. Second, the given hypotheses, which include both institutional and socio-economic factors that, according to the theories, contribute to higher levels of invalid voting, are tested. Statistical analysis such as linear regression is employed in the research. The dataset is comprised of municipalities (cases) in which regional elections were held. The results show that higher levels of invalid voting are associated with concurrent elections (elections to the regional assembly and elections to the upper house (the Senate) of the Czech Parliament) in those municipalities in which residents are older and less well-educated. If regional elections are held without concurring elections, socio-economic variables have a smaller effect on invalid voting. Therefore, the state authorities should consider a revision of respective electoral law and simplify the electoral process involved in concurrent elections.

Keywords: Invalid I Ptes, Regional Flections, Senate Flections, Second Order Flections, Cgech Flections, I Pting Behaviour

1. Úvod

Vÿzkum volebních systémü a volebního chování není v politologii nikterak opomíjenou oblasti. Stale vsak müzeme narazit na problem, kterÿ nebyl dosud v ceském prostredi zevrubnéji zkoumân a navíc se jedná o jev, kterÿ by mél zajímat nejen odbornou, ale i laickou verejnost, a to z düvodu prímého vlivu na vnímání a kvalitu demokracie v zemi. V nasem prípadé se jedná o fenomén neplatného hlasování. Podil neplatnÿch hlasü müze svédcit o mnoha vécech souvisejících s jiz zminénou kvalitou demokracie. Jednak to müze bÿt informovanost volicü o zpüsobu hlasování, kdy neplatnost hlasu müze bÿt zpüsobena neúmyslné a je tak vzhledem k potenciální slozitosti zpüsobu hlasování omezen pocet obcanü, kterí se podílí na volbé svÿch zástupcü. Dalsí moznosti je ümyslné vhozeni neplatného hlasu, kterÿ by mohl bÿt demonstrad nespokojenosti volice se stavem ceské politiky, potazmo demokracie.

Nutné je ale dodat, ze prílisná pozornost není tomuto jevu vénována ani v jinÿch cástech svéta, coz müzeme povazovat za jeden z deficitû soucasné politologie. V dobé, kdy je v zavedenÿch demokraciích pokles düvéry v politiky casto doprovázen i nizsí volební úcastí, nenalezneme mnoho dalsích jevü, které by si zaslouzily tak velkou pozornost jako právé neplatné hlasy. Vyvstává zde vsak otázka, do jaké míry jsou neplatné hlasy pouze düsledkem pochybení volicü a nakolik se jedná o vyjádrení nespokojenosti se soucasnÿmi politickÿmi elitami? Na dülezitosti pridává tématu i nárüst podílu neplatnÿch hlasü v posledních krajskÿch volbách. Podíl neplatnÿch hlasü tehdy pfesahoval pet procent, coz je mnozství hlasü rovnající se velikosti hypotetického uskupeni, které by bylo schopné proniknout do krajskÿch zastupitelstev. Vétsina zahranicních vÿzkumü, které se zabÿvaji neplatnÿmi hlasy, se zaméfuje pfedevsím na zpüsob hlasování a podobu hlasovadch lístkü. Vesmés tak ovérují, do jaké míry je neplatné hlasování zpüsobeno slozitostí volebního lístku, respektive pouzíváním hlasovacího zafízení. Vzhledem k tomu, ze v Cesku se hlasovací lístky dostávají separátné a není zde aplikován jinÿ zpüsob volby nez vhození vyplnéného volebního lístku do umy (napf. korespondencní hlasování), není vétsina zahranicních pfístupü aplikovatelná na volby v CR.

Jedním z hlavních düvodü, proc züstávají neplatné hlasy jako téma vÿzkumu opomíjeny, je pfedevsím obtíznost jejich zkoumání, zpüsobená prostou skutecností - hlasování zpravidla probíhá tajné a pfi povolebních studiích zfídkakdy narazíme na data, která umozñují zkoumat düvod vhození neplatného hlasú, protoze casto volic ani nemusí tusit, ze jeho hlas se stal neplatnÿm.

Tentó clánek si klade za cíl zjistit pfíciny rozdílné míry neplatnÿch hlasü v obcích na území Olomouckého kraje, a to v krajskÿch volbách a 1. kole3 senátních voleb.4 Na základé dostupnÿch volebních dat je zkoumána pfícina vÿskytu vyssího podílu neplatnÿch hlasú. Z pfedchozích vÿzkumü se dá pfedpokládat, ze vysokÿ podíl neplatnÿch hlasú je primámé zpúsoben chybovostí v pfípadé slozitostí hlasovacího lístku, respektive volebního systému (institucionální faktor) a soucasné müze bÿt zapfícinén socioekonomickÿmi faktory.

Vÿzkum se zaméfuje na krajské volby v letech 2000, 2004, 2008 a 2012, kdy ve vybranÿch obcí probíhaly soubézné i volby do Senátu. Datovÿ soubor je poskytnutÿ ze zdrojú Ceského statistického úfadu a obsahuje vÿsledky krajskÿch a senátních voleb od roku 2000 do posledních voleb v roce 2012, a to za vsechny obce Olomouckého kraje. Jedná se tak celkem o 1594 pfípadü u krajskÿch voleb a 555 pfípadü u voleb senátních.

Pro samotnou analÿzu vyuzíváme metodu mnohonásobné lineární regrese, kde závisle proménnou pfedstavuje podíl neplatnÿch hlasú v krajskÿch volbách Olomouckého kraje a nezávislou proménnou následující socioekonomické faktory: mira nezaméstnanosti, úroveñ vzdélání obyvatel, podíl volicú v dúchodovém véku a volební úcast.

V první kapitole je popsána Charakteristika a vymezení neplatnÿch hlasú. Pozornost je zde vénována i moznému vlivu vzrústající role vefejnÿch iniciativ v Ceské republice vyzÿvajicich ke vhození neplatného hlasú jako svébytné formy politického protesta. Následující kapitola vysvétluje teoretické vymezení faktorú, které mohou ovlivnit vznik neplatnÿch hlasú. Postupné jsou pfedstaveny koncepty jako teorie voleb druhého fádu, kdy v tomto druhu voleb dochází opakované k vétsímu procentu odevzdanÿch neplatnÿch hlasú. Dále pak to jsou socioekonomické proménné, jejichz rúzná mira s jakou se vyskytují, má opét vliv na vÿskyt téchto hlasú. V analytické cásti vÿzkumu probíhá testování stanovenÿch vÿzkumnÿch otázek pomocí regresních modelú, které jsou posléze interpretovány. Zjisfujeme zde jednak míru vlivu socioekonomickÿch promënnÿch na celkovÿ podil neplatnÿch hlasü ve volbách do zastupitelstva Olomouckého kraje a také vliv soubëhu senátních a krajskÿch voleb na podil neplatnÿch hlasü. Obsahem analytické cásti je téz hodnoceni, které poukazuje na hlavní pfíciny odevzdávání neplatnÿch hlasü v tomto kraji. V závéru práce dochází k souhrnu ziskanÿch informad z celkového vÿzkumu a zjisténí, které testované nezávisle proménné mají nejvétsí vliv na vÿskyt neplatnÿch hlasü, a dochází také ke konecnému zodpovézeni vÿzkumnÿch otâzek.

V teoretické cásti vÿzkumu byly pouzity téméf vÿhradné zahranicní zdroje, nebof ceskà literatura se problematice neplatnÿch hlasü nevénuje. Mezi stézejní literaturu práce patfí napfíklad clánek Invalid Ballots and Electoral Competition, jehoz autory jsou Gani Aldashev a Giovanni Mastrobuoni, nebo dále práce Lisy Hill a Sally Young Uncounted l Ptes: Informal l Toting in the House of Representatives as a Marker of Political Exclusion in Australia. Na tomto misté je dobré zmínit i amerického politologa Rodneyho L. Motta, kterÿ se neplatnÿmi hlasy zabÿval uz v roce 1926.

1. Problematika neplatnÿch hlasú

la. Obecnë k rozdélení neplatnÿch hlasü

Charakter hlasovacích lístkü, af uz platnÿch ci neplatnÿch, zdaleka není jednolitÿ, a klasifikovat je müzeme mnoha zpüsoby na zàkladé rüznÿch kritérií, která se lisí v kontextu jednotlivÿch zemí. Zpüsoby, jakÿm mohou volici hlasovat (tj. jak nalozili s hlasovacím lístkem) pfedstavili Gani Aldashev a Giovanni Mastrobuoni. Ve své práci Invalid Ballots and Electoral Competition kategorizují hlasovací lístky následovné:

1. Platné - lístky odevzdané kandidujícím politickÿm uskupením zpüsobem stanovenÿm pfislusnÿm volebním zákonem dañé zemé.

2. Prázdné - jedná se zpravidla o nevyplnénÿ hlasovací lístek, pfípadné hlasovací obálku bez lístkü pro kandidující politické uskupení.

3. Neplatné - hlasovací lístky, které jsou spatné vyplnéné ci poskozené a zpravidla nemají dopad na celkovÿ vÿsledek voleb. (Aldashev a Mastrobuoni 2010: 5)

V pfípadé pràzdnÿch hlasovacích lístkü (pfípadné obálek) müze bÿt ale situace slozitéjsí, nez se uvádí ve vÿse zmínéném rozdélení. Zatímco v nékterÿch zemích, napf. v Belgii, Franck, Recku a Kolumbii, jsou takové hlasy zapocítávány jako relevantní, tj. spadají do samostatné kategorie (Jacobson 2012: 51-69), jinde jsou automaticky povazovány za neplatné. V prvním pfípadé pfedstavují moznost pro ty, ktefí nechtéjí dát hlas zádné kandidující strané. Napf. ve spanélskÿch volbách se rozeznává mezi bilÿmi a neplatnÿmi (Jacobson 2012: 51-69). Podobná praxe je uplatñována také v fadé latinskoamerickÿch zemí.

Neplatné hlasy vsak prakticky vübec neovlivñují vÿsledek (rozdélení mandátü). Vÿjimku mohou samozfejmé pfedstavovat zemé s pomémÿm zastoupením, kde existuje uzavírací klauzule (ta müze bÿt i v podobé kvóty) a neplatné hlasy jsou zapocítány do základu, z néhoz se vypocítává pocet mandátü alokovanÿch jednotlivÿm stranám. To müze mensím kandidujícím uskupením vlivem pràzdnÿch ci neplatnÿch hlasü vÿrazné znesnadnit vstup do skrutinia (Oelbermann, Kolomares a Pukelsheim 2009: 153).

Samotné neplatné hlasovací lístky müzeme rozdélit také podle záméru volice, a sice na úmyslné a neúmyslné. Pfícinou vÿskytu neúmyslné udélenÿch neplatnÿch hlasú je spatné pochopení zpúsobu volebního mechanismu ci nepozornost pfi hlasování. Zejména ve slozitéjsích volebních systémech müze vyssí mira neúmyslného neplatného hlasování souviset s nizsím vzdéláním ci sociálním statusem nebo spatnou znalostí oficiálního jazyka zemé, kde dotycnÿ zije, coz zmiñuje napf. Studie Uncounted I Ptes: Informal l Toting in the House of Representatives as a Marker of Political Exclusion in Australia, zkoumajici povahu neplatnÿch hlasü, které jsou v Austrálii oznacované jako tzv. informal votes (Hill a Young 2009: 64-79). Privé sociální podmínky patrí mimo jiné mezi proménné, kterÿmi se tentó vÿzkum zabÿvà.

Za úmyslné odevzdanÿmi neplatnÿmi hlasy se skrÿvà obvykle vyjádfení protestu, jednak vüci stávajícím politickÿm stranám nebo samotnému establishments Volici tyto protestni hlasy udéluji nejcastéji poskozením hlasovacího lístku nebo odevzdáním prázdné obálky. Ciní tak casto zejména v zemích s povinnou volební úcastí lidé, ktefí nechtéjí odevzdat svúj hlas zádnému z kandidujicich uskupeni.

Legislativni rimec nékterÿch státü umozñuje volicúm hlasovat "proti vsem". Tentó typ hlasování je charakteristickÿ pfedevsím pro zemé postsovétského prostoru. Nejvÿznamnéjsi z nich, Rusko, ale v roce 2006 tuto moznost zrusila (McAllister a White 2008: 61-87) a o pét let pozdéji ji nisledovala také Ukrajina (Ennis a Weise 2006: 2). Nyni mohou volici hlasovat uvedenÿm zpùsobem pouze v Bélorusku (National Legal Internet Portai of the Republic of Belarus 2012) a Kyrgyzstánu (Jacobson 2012: 51-69). Ze zemí, které nepatfí mezi státy SNS, pfipoustí tuto moznost Kanada, ale jen v nékterÿch provinciich (Elections Canada 2012). Z dúvodu tajnosti hlasování se lze vétsinou tézko dopátrat toho, zda se jednalo o úmysl, ci pochybení volice.

Ib. Neplatné hlasy v ceském prostredí

V celosvétovém srovnání vykazuje Ceská republika tradicné velmi nizkÿ podíl neplatnÿch hlasü a to jak ve volbách prvního fádu, tak i druhého fádu. Platnÿch hlasü bylo v obou zminénÿch typech voleb vice nez 99 %. V pfedchozích volbách do Poslanecké snémovny tvofily neplatné hlasy pouze 0,7 % (volby.cz) vsech hlasü a v pfípadé evropskÿch pouze 0,43 % (volby.cz).

Podobné nizkÿch císel pohybujících se v fádu promilí dosahoval podíl neplatnÿch hlasü v obou zminénÿch typech voleb pouze v Estonsku, Finsku, Lotyssku, Mad'arsku a Nizozemsku (IDEA 2013b):

Vkrajskÿch volbách, potazmo senátních, je ale situace pomëmë odlisná. Jednak je zde podil neplatnÿch hlasü podstatnë vyssí, volby probíhají v nëkterÿch oblastech také soubëznë se senátními a kvüli specifickému postaveni hlavniho mësta Prahy se nekonají na celém üzemi Ceské republiky. Uvedené faktory ztëzuji srovnatelnost v case i prostoru a soubëznost müzeme povazovat za jednu z prícin, toho, proc je podil neplatnÿch hlasü vÿraznë vyssí nez v evropskÿch ci parlamentnich.

Vrátíme-li se k problematice pràzdnÿch a ci znehodnocenÿch hlasü, zminëné na zacàtku kapitoly, maji v Ceské republice tyto dva zpùsoby hlasování v praxi stejnÿ dùsledek. Hlas se nezapocítává, a nemá tedy vùbec zàdnÿ vliv na konecnÿ vÿsledek voleb, a to u vsech typù voleb, které se v Cesku konaji.

Zàkon c. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajú, ve znëni pozdëjsich predpisú (dále ZVK) v § 38 odst. 4 stanoví následující: "Po vynëti hlasovacích lístkü z úredních obálek okrsková volební komise rozdëli a secte hlasovaci listky, které byly odevzdány pro jednotlivé politické strany, politická hnutí a koalice, pricemz vyloucí neplatné hlasovaci listky. Dále secte prednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivÿm kandidátüm." Z toho vyplÿvà, ze pri scítání je brán zretel pouze na platné hlasovaci listky a prázdné obálky se tedy do volebních vÿsledkù nezapocítávají.

Dále se v § 38 odst. 4 ZVK uvádí, ze "neplatné jsou hlasovaci listky, které nejsou na predepsaném tiskopise, hlasovaci listky, které jsou pretrzeny, a hlasovaci listky, které nejsou vlozeny do úrední obálky. Poskození nebo prelození hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, pokud jsou z nëho patmé potrebné údaje. Hlas volice je neplatnÿ, je-li v úrední obálce vlozeno nékolik hlasovacích lístkü."

V Cesku se setkáváme s nëkolika druhy znehodnocenÿch hlasú: poskození hlasovacího lístku, prítomnost vice nez jednoho hlasovacího lístku v jedné obálce a vhození hlasovacího lístku do spatné obálky, coz se z pochopitelnÿch dúvodú nejcastéji stává tehdy, kdyz se konaji soubëznë volby.6

Pro úplnost je treba dodat, ze samostatnou kapitolu predstavují volby do obecních zastupitelstev. Jsou totiz jedinÿmi volbami v Cesku, kde je nutné hlasovaci lístek vyplnit. Kvúli slozitosti volebniho systému je u téchto voleb patrné vysokÿ podil neplatnÿch hlasü, bohuzel jej vsak nelze urcit, protoze v kazdé obci je jiná velikost zastupitelstva a tedy i jinÿ pocet hlasü v prepoctu na obyvatele. Za neplatné jsou tak povazovány jednak nevyplnéné hlasovací listky nebo lístky, na nichz je zaskrtnuto vice kandidátü, nez je pocet clenü zastupitelstva obce.7

Na základé vÿse uvedeného stanovujeme následující hypotézy:

H1 : Se snifjícím se socioekonomickym statnsem obyvatel roste podil neplatnÿch h lasa.

H2: Pri sonbèhn senátnich a krajskych voleb (institucionálni faktor) dochátf k nárñstn poeta neplatnÿch blasa.

Tyto dva faktory vsak mohou mit mezi sebou interakení efekt. Lze predpokládat, ze intenzita püsobeni socioekonomickÿda proménnÿch na pocet neplatnÿch hlasü je tím vyssi, cim komplikovanéjsí je zpüsob volby. Proto stanovujeme jesté treti hypotézu:

H3: Pri soabèha krajskych a senátnich voleb je vliv socioekonomickÿch promënnÿch vyssi, nej pokad se volby konaji samostatnè.

2. Vysvëtleni miry neplatnÿch hlasú v krajskÿch volbách

2a. Krajské volby jako volby druhého Mdu

Teorii voleb druhého rádu8 predstavili v roce 1980 jako prvni Karlheinz Reif se svÿm kolegou Hermannem Schmittem v práci Nine Second-Order National Elections - A Conceptual Framework For the Analysis of European Elections Results, ve které se zabÿvali prvními volbami do Evropského parlamenta v roce 1979 v tehdy devíti zemích ES.

Uz ve zmínéném díle byl pojem SOE rozsífen také na dalsí typy voleb. Eromé voleb do EP se teorie rozsífila rovnéz na volby regionální, komunální, prezidentské v zemích s neprezidentskÿm systémem, na referenda a v zemích s asymetrickÿm bikameralismem také na volby do horní komory parlamenta (Reif a Schmitt 1980: 8).

SOE bÿvaji povazovány vétsinou volicü za méné dülezité, protoze je "méné v sázce". Jednou z implikací má bÿt i vyssi pocet neplatnÿch hlasü nez je bézné v hlavních volbách. Protoze jsou volby druhého rádu vnímány jako méné dülezité, cítí volici vétsí volnost pri vyjadfování svého skutecného pfesvédeení. To znamená, ze mohou mnohem pravdépodobnéji dát najevo svoji nespokojenost se stranami ci kandidáty vhozením neplatného hlasü (Tamtéz: 9). Z tohoto düvodu vycházíme z teorie voleb druhého rádu i v této práci.

Pavel Saradín fíká, ze "rozhodujícím kritériem pro rozlisení voleb prvního rádu od voleb druhého rádu je pfedevsím daleko vétsí dülezitost voleb prvního rádu. Je mozné konstatovat, ze volici skutecné posuzují vÿznam voleb podle toho, co v niela mohou ovlivnit. Zajímá je hlavné moznost spolurozhodovat o vécech na národní úrovni (dañová politika, sociální politika, stav byrokracie, hospodafení státu, zahraniení politika atd.), respektive moznost ovlivnit to, kdo a jakÿm zpüsobem vládne a kdo tyto politiky prosazuje" (Saradín 2008: 31).

Z grafu c. 1 je patmé, ze v rámei voleb druhého fáduje podil neplatnÿch hlasü skutecné vyssi. Pro volice jsou krajské volby méné dülezité a z tohoto düvodu vice riskují. Proto obvykle pozorujeme vyssi nárüst podpory malÿm a okrajovÿm stranám, ale také vyssi podil neplatnÿch hlasü, protoze volic má pocit, ze nemüze zásadním zpüsobem ovlivnit politickou situad v zemi.

Za zajimavé lze povazovat to, ze trend v case je stejnÿ u obou typü voleb. V roce 2004 u krajskych, respektive 2006 u parlamentních voleb doslo ke snízení poctu neplatnÿch hlasú, od roku 2008 pozorujeme jejich vÿraznÿ nárúst.

Ten müze souviset se zvÿsenou mírou nespokojenosti s politickou situad. Podle prúzkumú CWM je nespokojenost s politickou situad dlouhodobé vysoká, jak je patmé z následujícího grafu (Graf c. 2) mapujícího vÿvoj spokojenosti s politickou situad od poloviny roku 2000 (tj. doby pfed prvními krajskÿmi volbami) ve zhruba pülrocních intervalech die dostupnosti dat.

Nicménë od poloviny roku 2011 dosahovala extrémních hodnot pfesahujících 70 % (CWM 2013: 4), coz jsou hodnoty namëfené naposledy v dobë opozicní smlouvy, a je potfeba dodat, ze privé ve srovnání s dobou opozicní smlouvy je nizsí pocet spokojenÿch. Data z poslední doby vyznívají o to nepfíznivéji, vezmeme-li v úvahu fakt, ze v roce 2000 nebyla jesté pfi vÿzkumu dávána na vÿbër moznost ,,ani spokojen, ani nespokojen".

Vyssi mint neplatnÿch hlasü v krajskÿch volbách oproti tëm parlamentnim lze prisuzovat i samotnému nacasování voleb v daném volebnim cyklu, kterÿ müzeme rozdélit celkem do tri kategorií. Období prvnich 12 mésícú bÿvà oznacováno za období líbánek (honeymoon), po nëmz následuje období mezi 13. az 36. mésícem nazvané mid-term. Poslední periodou je období mezi 37. a 48. mésícem oznacované jako later term (Freire 2003: 14).

Vládnoucí strany mívají nejvyssí dùvéru v období "líbánek" a roste jim s blízícími se dalsími volbami. Naopak nejnizsí dùvéru verejnosti mívají právé v poloviné svého funkcního období, coz dokládá Pippa Norris: "na základé cyklického vzorce vládnoucí strany vétsinou ztrácejí podporu ve volbách druhého rádu, predevsím v poloviné volebního období, nebot' lidé vidí ve volební soutézi prílezitost, jak se vymezit proti stávající administrativé" (Norris 1997: 112). Lze predpokládat, ze dúvéra ve vládní strany bude pozitivné korelovat s mírou spokojenosti/nespokojenosti s politickou situací, potazmo protestním chováním.

Za SOE lze v ceském kontextu povazovat vedle voleb krajskÿch, komunálních a voleb do Evropského parlamenta také volby senátní, jelikoz ceská horní komora disponuje vÿrazné mensími pravomocemi nez Poslanecká snémovna. Jak senátní, tak krajské volby splñují nékteré charakteristiky SOE, napríklad vyssi procento neplatnÿch hlasü a nizsí volební úcast. V prípadé senátních voleb müzeme vysledovat zvÿseni volební úcasti v prípadé soubéhu s jinÿmi volbami, které jsou obcany povazovány za dúlezitéjsí nez senátní, napríklad se jedná o volby do krajskÿch nebo obecních zastupitelstev.

2b. Vyzvyke vhozeníneplatnÿch hlasovacích lístkú vroce 2012

V krajskÿch a senátních volbách 2012 se ve srovnání s predchozími lety vyskytl neobvykle vysokÿ podíl neplatnÿch hlasü. Jednou z moznÿch prícin vÿskytu vysokého podílu neplatnÿch hlasü v tomto daném roce mohou bÿt iniciativy, které se objevily s vÿzvou, aby volici odevzdávali pretrzenÿ hlasovací lístek nebo prázdnou obálku, respektive zámérné odevzdali neplatnÿ hlas. Jedna z téchto iniciativ bylo Hmtti primoit demokracii, jez na svÿch webovÿch stránkách vyzÿvala obcany k úcasti v krajskÿch a senátních volbách, aby projevili svúj nesouhlas s politickÿmi elitami.

Ve svém prohlásení se snazili volice presvédcit, aby volili nezávislé kandidáty podpomjící prímou demokracii. Mají také ukázat svou nespokojenost se stávající politickou situací právé prostrednictvím udélení neplatného hlasü:

At' si volic vybere stranu (kandidáta), která podle néj nejvíce skodí demokracii a její volební lístek pfetrhne na dvé pülky, obé vlozí do úfední obálky a obálku vhodí do volební urny. Tak vznikne neplatnÿ hlas. Neplatné hlasy volební komise scítají a jejich pocet je zvefejnén ve volebních vÿsledcich. Obcanské protesty sdélovací prostfedky zamlcovat mohou. Vÿsledky voleb NE! Obcané se tak po volbách z médií dozvédí, kolik je nás, ktefí jsme dali neplatnÿ hlas, protoze jsme nespokojeni s celou politickou scénou a pozadujeme zavedení skutecné, primé demokracie (HZPD 2012).

V roce 2012 byl podíl neplatnÿch hlasü v prúméru o tri procentní body vyssi nez u predchozích krajskÿch voleb. Z vÿsledkù se tedy dá usuzovat, ze tyto iniciativy zaznamenaly mezi obcany urcitou formu úspéchu a nespokojenost volici skutecné vyjadrovali odevzdáním neplatného hlasu (viz napr. Novinky.cz 2012).

Pro úplnost je na tomto miste dobré zmínit i pfítomnost klamavÿch vÿzev na internetu, tzv. hoaxü. V pfedvolebním období kolují mezi lidmi ve zvÿsené míre vÿzvy k vhození neplatného hlasu, aby se snízil podíl hlasü stranám. Tyto vÿzvy se sírí prostrednictvím elektronické posty ci sociálních sítí.

Obtízné müzeme mérit jejich vÿskyt a úcinnost a tak nelze kategoricky zavrhnout prípad, ze by zmiñované vÿzvy nemély zàdnÿ vliv na vyssí podíl propadlÿch hlasü. Z vÿsledkü vsak müzeme usuzovat, ze se jednalo o relativnë malé procento téch, kterí se úcastnili voleb.

2c. Socioekonomicképromënné a jejich vliv na podíl neplatnÿch hlasü

Kazdá obec má svou specifickou sociálné-ekonomickou charakteristiku. Na základé míry jednotlivÿch agregovanÿch socioekonomickÿch promënnÿch pozorujeme vliv na podíl neplatnÿch hlasü, které jsou ve volbách odevzdávány. Predpokládáme, ze na zvÿseni nebo naopak snízení procenta neplatnÿch hlasü mají vliv predevsím tyto ctyri socioekonomické promënné, jejichz operacionalizace a zdroje dat je uvedeny v príloze císlo 1:

1. Mira nezaméstnanosti primo úmérné ovlivñuje pocet neplatnÿch hlasü, které jsou ve volbách odevzdány. To znamená, ze dm je vyssí nezaméstnanost v dañé oblasti, tím vyssí podíl neplatnÿch hlasü tarn bude odevzdáno, a naopak. Svédskÿ politolog Fredrik Uggla povazuje ve své práci Incompetence, Alienation, or Calculation? explaining Levels of Invalid Ballots and Lxtra- Parliamentaty l Ptes nezaméstnanost za jeden ze znakù pocitu odmítnutí ze strany vëtsinové spolecnosti (Uggla 2008: 1152). Vyssí nezaméstnanost by proto mêla die naseho predpokladu vést k vétsí nespokojenosti s aktuální politickou situad a pocitu odcizeni, a s tím i k vétsímu sklonu k protestnímu chování.

2. Predpokládáme, ze úroveñ vzdélání obyvatel, mérená podílem obyvatel se ZS a VS vzdéláním vykazuje lineámí vztah s podílem neplatnÿch hlasü. Jeden z prúkopníkú vÿzkumu neplatnÿch hlasü, americkÿ politolog Rodney L. Mott povazoval právé úroveñ vzdélání, resp. gramotnost (a s tím související inteligenci) za jeden z klicovÿch faktorú proto, aby volic vhodil lístek správné (Mott 1926: 875). Není ale rozhodnë jedinÿm, kdo hájí zmínénou tezi. Timothy J. Power a James C. Garand docházejí pñ vÿzkumu neplatnÿch hlasü v zemích Latinské Ameriky k zàvëru, ze gramotnost müzeme povazovat za relativnë vÿznamnÿ faktor ovlivñující podíl neplatnÿch hlasü. Obecnë lze rid, ze v zemích s vyssí gramotností je procento neplatnÿch hlasü nizsi (Garand a Power 2007: 439). V CR je gramotnost témër 100%, avsak vÿzkum müzeme prevést na nase pomëry takovÿm zpúsobem, ze do naseho vÿzkumu zahrneme promënnou úroveñ vzdélání. V oblastech, kde je vyssí podíl obeanù pouze se základním vzdéláním, by mélo bÿt procento neplatnÿch hlasü vyssí, a naopak, kde je vice lidí s ukoncenÿm vysokoskolskÿm vzdéláním, tarn by mélo bÿt zaznamenáno ménë neplatnÿch hlasü. Vyssí vzdélání souvisí s umírnénéjsím politickÿm presvédeením a s mensím sklonem vyjadrovat svúj protest napr. právé vhozením neplatného hlasu.

3. Spolu s vyssím podílem volicú v dúchodovém véku roste i procento neplatnÿch hlasü odevzdanÿch ve volbách. Jako promënnou jsme si zvolili podíl lidí nad 65 let. Lze namítnout, ze starsí volici bÿvaji disciplinovanéjsí, coz dokazují i nëkteré vÿzkumy (Lebeda a Linek 2007: 123), a také zkusenéjsí nez ti mladsí. Na dmhé strané ale predpokládáme, ze starsí lidé mají vlivem nemocí spojenÿch s vysokÿm vékem10 vétsí problém s vnímáním a udrzením pozomosti, coz vede k vétsímu riziku znehodnocení hlasovacího lístku.

4. Cím je vyssí volební úcast, tím nizsi by mël bÿt podil neplatnÿch hlasü. Jinÿmi slovy, volební úcast je jednim z ukazatelù ochoty obcanù participovat. Vëtsi participace zpravidla znamenà ztotoznëni se s danÿm systémem. To vede k mensímu pocit odcizení volicü, ktefi proto nemají potrebu protestovat.

Za rozhodujici promënné v této oblasti povazujeme nezamëstnanost a üroven vzdëlâni, které nejvíce ovlivñují volicské chování. Predpokládáme, ze napríklad u ménë vzdëlaného obcana existuje vyssí pravdëpodobnost chybovosti v procesu volby, a tedy odevzdání neplatného hlasu. Toto riziko se müze dále zvysovat v pripadë soubëhu dvou typü voleb, nebof volba je v takovém pripadë komplikovanëjsi.

V pripadë socioekonomicky deprivovanÿch jedincú (tj. nezamëstnani, pripadnë lidé s nizsimi pfíjmy) se vsak nemusí jednat pouze o nesprávné pochopení hlasovacího postupu. Odevzdání neplatného hlasu müze bÿt formou protesta a vyjádrením názoru, ze není koho volit. Predpokládáme, ze deprivovanÿ volic müze bÿt také nâchylnëjsi k vyslyseni vÿzev rüznÿch iniciativ, které doporucují vhodit neplatnÿ hlasovad listek jako formu protesta. Takové ovlivnëni volice lze vsak velmi tëzko prokâzat.

2d. Soubëh voleb jako institucionální faktor

Ve vyspëlÿch západních zemich ovlivnuje podil neplatnÿch hlasú institucionální nastaveni voleb. Slozitost hlasovacího lístku casto komplikuje volbu v nëkterÿch státech USA, coz je otázkou pro legitimitu samotnÿch voleb.

Slozitost hlasovacího lístku zkomplikovala napríklad i skotské parlamentni volby v roce 2007 a zaslouzí si zmínku i zde, protoze jsou jedny z mâla voleb, jimz byl vënovân samostatnÿ vÿzkum zabÿvajici se pràvë neplatnÿmi hlasy. V rámci smíseného systému známého jako AMS se na jednom hlasovadm lístku soubëznë vybiralo do pomëmé i vëtsinové slozky. Problém spocival v tom, ze v nëkterÿch obvodech nebylo dostatecnë vysvëtleno, ze pro kazdou z niela lze pouzit pouze jedinÿ hlas. Volby se tak staly nechtënÿm experimenten!, kterÿ ukazoval, ze zpüsob vysvëtleni, jak sprâvnë zaskrtnout hlasovací listek, dokâze vÿznamnë ovlivnit podil neplatnÿch hlasú. Nedostatecné vysvëtleni prispëlo k vyssímu podilu neplatnÿch hlasü (Carman, Mitchell a Johns 2007: 442).

V ceském prostredí je situace odlisná. S vÿjimkou komunálních voleb jsou nastaveni hlasování a podoba hlasovacího lístku volicùm srozumitelné. Jedinou institucionální prekázkou se tedy zdá bÿt soubëh krajskÿch a senátních voleb, kterÿ není z praktického hlediska vhodnë nastaven. Konaji-li se paralelnë dva typy voleb, jsou v ceskÿch volbách vydávány dva rozdílné typy barevnë rozlisenÿch obálek, ale hlasovad listek pro oba druhy voleb zústává stejné barvy, pficemz hlas vhozenÿ do nesprávné obálky je automaticky povazovanÿ za neplatnÿ.11 Vëtsi slozitost provázející procès hlasování müze mit za nàsledek vëtsi chybovost volicü, ale opomenout nemùzeme ani pripadnë chyby volební komise pri scítání hlasú, kdy se zpravidla automaticky vydávají obë dvë obálky, ackoliv se volic nechce zücastnit obou soubëznÿch voleb.

Jak ilustmje následující graf, kterÿ pocítá s prümëmou hodnotou neplatnÿch hlasü v obcich, v ncihz se konal soubëh se senátními volbami, a v obcich, v nichz se konaly krajské volby samostatnë v daném volebním roce, rozdíly v mire neplatnÿch hlasú jsou na první pohled patmé. Celkové pak prümérnÿ podíl neplatnÿch hlasú v téch krajskÿch volbách, kdy byl soubéh, má hodnotu 6,2 %.

Z metodologického hlediska není správné nahlízet na problematiku neplatnÿch hlasú pouze z perspektivy institucionálního nastavení a socioekonomické faktory a priori vyloucit. Predpokládáme, ze v reálné situací dochází k interakcnímu efektu mezi institucionálním faktorem a socioekonomickÿm prostredím v dañé obci. Napríklad pokud je institucionální nastavení volebního procesu pro volice srozumitelné, nékteré socioekonomické proménné nemusejí mit takovÿ vliv, jako v prípadé slozitého nastavení. Jiné mohou naopak púsobit v obou prípadech stejnou mérou.

3. Analyza podílu neplatnÿch hlasú v krajskÿch a senátních volbách Olomouckého kraje

Pozorování míry podílu neplatnÿch hlasú závisí v první radé na typu voleb. U voleb druhého rádu je podíl neplatnÿch hlasú obecné vyssí, a to z nékolika düvodü. Jak uz bylo zmínéno, krajské volby jsou v ocích volice méné dülezité, a je proto ochoten vice riskovat, volit malé strany ci dokonce vhodit neplatnÿ lístek, pokud není spokojenÿ se soucasnou politickou situací.

Volby jsou v ceském kontextu ovlivnéné tím, ze se konají uprostred volebního cyklu, kdy je obecné nejvyssí nespokojenost s vládní politikou. Krajské a senátní volby v roce 2012 se uskutecnily 29 mésícü po posledních parlamentních volbách a spadají do období midterm. Tato nespokojenost se müze pretavit nejen v posílení malÿch ci protestních stran, ale také ve vyssí podíl neplatnÿch hlasú. Podíl neplatnÿch hlasú se také méní v case, kdy nejnizsí byl v roce 2004 a naopak nejvyssí byl v posledních krajskÿch volbách 2012. Príciny lze hledat mj. i v nespokojeností obyvatel se soucasnou politickou situací, kdy pouze 6 % lidí mélo za to, ze "CR jde sprâvnÿm smérem" (STEM 2012).

Ackoliv pozorujeme vÿvoj podílu neplatnÿch hlasú v case, je nutné vysvétlit dalsí faktory, které ovlivñují závisle proménnou v jednotlivÿch obcích. Základem této analÿzy budou regresní modely, jejichz cílem je vysvétlit tuto závislost na co nejmensí mozné úrovni analyzovanÿch dat - na úrovni obci.

3a. Vliv socioekonomickÿch promënnÿch na mini podilu neplatnÿch hlasû v krajskÿch volbách Olomouckého kraje

Zàkladem analÿzy je regresní model pro krajské volby v Olomouckém kraji, do kterého vstupují vsechny prípady (1594) za vsechny sledované periody. Kazdá obec v daném roce pfedstavuje jeden pfípad. Pocet period odpovídá poctu krajskÿch voleb. Celkem tedy ctyri periody (2000, 2004, 2008, 2012). Data tedy mají panelovou strukturu, a nesplñují tak základní pfedpoklad, ze jsou jednotlivé prípady na sobé nezávislé. Jednoduchá lineární regrese není vhodnÿm nástrojem pro analÿzu téchto dat. Resením je zahmutí fixních efektu, kdy do modelu vstupují jednotlivé roky jako indikátorové proménné. Referencním rokem jsou volby v roce 2000. Dale pak v Pfíloze 3 jsou rovnéz uvedeny i jiné statistické techniky, které pracují s longitudinálními daty (PCSEs, FGLS a GEE modely).

Do regresního modelu v Tabulce 2 vstupují proménné, které charakterizují socioekonomickÿ status obyvatel dañé obce. Jedná se o nezaméstnanost, stáfí obyvatelstva (podíl obyvatel nad 65 let) a podíl obyvatel s vysokoskolskÿm vzdéláním. Míru participace pak charakterizuje volební úcast. Jako indikátorová proménná vstupuje do modelu soubéh krajskÿch a senátních voleb (institucionální faktor). Pro ovéfení tfetí hypotézy, kdy tvrdíme, ze socioekonomické proménné budou mit vétsí vliv pfi soubéhu voleb, byly do modelu vlozeny proménné charakterizující interakcní efekt vzdy mezi soubéhem a pfislusnÿmi socioekonomickÿmi proménnÿmi. Protoze se jedná o vsechny pfípady krajskÿch voleb ve vsech obcích Olomouckého kraje, neuvádíme jiz statistickou vÿznamnost. Test multikolinearity logicky indikoval korelované proménné soubéh a pfíslusné proménné efektu (hodnota VIF je vsak okolo 10). Jednotlivé proménné byly mezi sebou korelovány, a to i v jednotlivÿch volebních obdobích. Rovnéz odlehlé hodnoty nemají pfi tak velkém poctu pfípadü vÿraznÿ vliv.

Z regresniho modelu, kterÿ vysvétluje 79 % variance, vyplyvá, ze nejvyssí vliv na podíl neplatnÿch hlasü má proménná (ne)soubéhu voleb. Pokud se v dañé obci konaly zároveñ krajské a senátní volby, vzrostl podíl neplatnÿch hlasü v prüméru o 4,32 % (pri zachování konstantnosti ostatnich promënnÿch). Na základé vÿsledku regresniho modelu (Tabulka c. 2) müzeme tedy konstatovat, ze doslo k potvrzení pfedpokládaného efektu syndikovanÿch voleb na podíl neplatnÿch hlasü. Tentó pfedpoklàdanÿ vztah vychází z úvahy o tom, jak se volici chovají ve volební místnosti ve chvíli, kdy provádéjí dvojí hlasování. V takovém pfípadé müze docházet k vétsí chybovosti pfi hlasování, nebof volici mohou napfíklad zaménit hlasovací lístky. V praxi se tak stává, ze volic vlozí senátní hlasovací lístek do obálky, která je urcená pro volbu do krajskÿch zastupitelstev ci naopak. Vétsí chybovost bezpochyby müze souviset také s dalsími faktory. Jedním z nich müze bÿt i nedüsledná práce volební komise, jejíz instruktáz se stává dülezitéjsí právé u soubézné konanÿch voleb. V kombinaci se soubëznÿmi senátními volbami tak dochází k vyssímu podílu neplatnÿch hlasü.

Do modelu vstupuje nezávislá proménná vzdélání, v tomto pfípadé je brán v potaz pouze podíl vysokoskolsky vzdélaného obyvatelstva. Na základé zjisténÿch hodnot lze interpretovat vztah mezi podílem neplatnÿch hlasü a vzdéláním jako negativní, tedy cím vyssí vzdélanost obyvatelstva, tím klesá v dañé obci podíl neplatnÿch hlasü, avsak vyssí vzdélání hraje daleko vÿznamnëjsi roli, pokud se v dañé obci konají soubézné volby. Hodnota koeficientu u interakcního efektu mezi vzdéláním a soubéhem voleb je vyssí nez v pfípadé samostatné proménné vzdélání. Lidé s vyssím vzdéláním mají schopnost lépe porozumét volebnímu mechanismu a udélit správné svüj hlas. Naopak pokud bychom do modelu vlozili proménnou podíl obyvatel se základním vzdéláním, koeficient by mël kladnou hodnotu (ne pouze opacnou, protoze obë dvë proménné nejsou dokonale korelovány).

Obdobné vÿsledky pozorujeme v pfípadé stáfí obyvatelstva, respektive interakcni efekt mezi soubéhem a podílem obyvatel nad 65 let. Cím vyssí podíl obyvatel, ktefí dosáhli véku 65 let, v dañé obci zije, tím vyssí podíl neplatnÿch hlasü budeme v takové obci pozorovat. Tentó vztah lze nejpravdëpodobnëji vysvëtlit zvÿsenou chybovosti u obyvatel v düchodovém véku, zpüsobenou jejich zhorsenou vnímavostí zpüsobenou onemocnënimi spojenÿmi se stáfím, jak uz bylo zmínéno dfíve. Samostatná proménná vÿraznÿ vliv v daném modelu nemá, nicménë v fadë jinÿch modelü, které nejsou v clánku z düvodu rozsahu uvedeny, má relativné stfední efekt (samostatné pak koreluje s neplatnÿmi hlasy s hodnotou R=0.18++).

Regresní model potvrdil pfedpoklàdanÿ vztah u míry nezaméstnanosti, tedy cím vyssí je v dañé obci nezaméstnanost, tím vyssí je i podíl neplatnÿch hlasü. Tentó vztah lze chápat pfedevsím v kontextu míry nespokojenosti s politickÿmi elitami a jejich vládnutím, která je vÿraznë vyssí hlavnë u nezamëstnanÿch obcanü ci lidí zijících v oblastech s vysokou nezaméstnanosti, ktefí mohou vlivem svého okolí trpët obavami, ze je tentó problém postihne také. Právé u téchto nespokojenÿch volicü müzeme logicky pfedpokládat projev urcitého vzdoru vüci politické reprezentaci, kterÿ se müze projevit jednak hlasem pro opozicní ci extremistické strany nebo také formou vhození neplatného hlasü. Oproti promënnÿm vzdélání a podílu obyvatel nad 65 let je zajímavé to, ze v pfípadé kontroly efektu soubéhu a nezaméstnanosti, má pfislusnÿ koeficient podobnou hodnotu, jako kdyz proménná vstupuje do modelu samostatné (tedy není vynásobena dummy proménou soubéh). Tentó vÿsledek se dá interpretovat tak, ze vyssí nezaméstnanost pfispívá k fenoménu neplatnÿch hlasování nezávisle na tom, zdali je soubéh voleb ci nikoliv. To potvrzuje, ze zvÿsenÿ podíl neplatnÿch hlasü v dobé soubéhu je zpüsoben primárné nizsím vzdéláním obyvatel a starsími obcany, ktefí se mohou castëji plést. V pfipadë soubëhu pfevazuje chybovost nad politickou nespokojeností, kterou müzeme asociovat s mírou nezamëstnanosti.

Jako samostatná proménná do modelu vstupuje volební úcast. Potvrdil se teoretickÿ pfedpoklad, ze se zvysující se volební úcastí klesá podíl neplatnÿch hlasü. Vztah nicménë není silnÿ a platí pouze pro Olomouckÿ kraj v krajskÿch volbách. Je mozné, ze v pfipadë jinÿch typú voleb a za jinÿch okolností múze docházet k tomu, ze se zvysující se volební úcastí bude podíl neplatnÿch hlasü rúst. V kontextu voleb druhého fádu vsak vÿsledek dává smysl, protoze volební úcast indikuje dülezitost voleb. S vyssí dúlezitostí voleb není pro volice tak pfijatelné, aby svúj hlas jednoduse "zahodil".

Jak jiz bylo v úvodu práce naznaceno (podkapitola 2b), volby v roce 2012 byly specifické v torn, ze obcané nedùvëfovali tehdejsí vládé a objevila se fada iniciativ, které nabádaly volice ke vhození neplatnÿch hlasü v nadcházejících krajskÿch volbách. Zvÿsenÿ podíl neplatnÿch hlasü v tomto roce je patrnÿ z pfedchozích grafü, rovnëz je potvrzen i v regresním modelu, kdy je pfisouzena pomëmë vysoká hodnota koeficientu u indikátorové promënné krajskÿch voleb 2012. Regresní analÿza potvrdila, ze neplatné hlasování je zpúsobeno zejména chybovostí volicü pfi soubëhu voleb.

3b. Vliv socioekonomickÿch promënnych na mini podílu neplatnÿch hlasü v senátních volbách Olomouckého kraje

Pokud jsme z pfedchozí analÿzy krajskÿch voleb usoudili, ze nejvyssí vliv na podíl neplatnÿch hlasü má soubëh krajskÿch a senátních voleb, coz je zpúsobeno zejména vyssí chybovostí tarn, kde je obyvatelstvo ménë vzdëlané a kde zije vyssí podíl starsích lidí, mëli bychom logicky podobné vÿsledky pozorovat i v analÿze prvního kola senátních voleb. Vÿhodou modelu jen pro 1. kolo senátních voleb (Model 1) je to, ze lze vyloucit vliv soubëhu voleb, protoze ten platí pro vsechny analyzované pfípady stejnë. Müzeme tak pozorovat cistÿ vliv nezávisle promënnÿch. Pfipomínáme, ze do modelu jsou zahmuty jen ty pfípady, kdy se senátní volby konaly soubëznë s krajskÿmi volbami v letech 2000, 2004, 2008, 2012; model nezahrnuje pfípady, kdy se senátní volby konaly soubëznë s jinÿmi typy voleb ci samostatnë (2002, 2006, 2010). Pfestoze je volební systém odlisnÿ, pro volice zpùsob pfepoctu na mandât nehraje roli, protoze ve volební místnosti obdrzí soucasnë dvë sady listkü (pokud si volební listky nepfinesl nachystané jiz sebou), kde z jedné vybere stranu a z druhé kandidáta. Pro lepsí srovnání je uveden i model pouze s krajskÿmi volbami, kdy byl soubëh (Model 2). Jedná se tedy o stejnë pfípady.

V porovnání s regresnim modelem krajskÿch voleb (Tabulka c. 2) pozorujeme silnéjsí vztah mezi podilem neplatnÿch hlasü a vzdëlânim. Vzdëlâni u senátních voleb má silnëjsi vztah s neplatnÿmi hlasy, nez je tomu v pfipadë krajskÿch voleb, pokud se konaji samostatnë. V pfipadë soubëhu (Model 2 pfedchozi tabulky cislo 3) pozorujeme obdobnÿ vliv jako v pfipadë 1. kola senátních voleb (Model 1). Vÿsledky potvrzuji silnëjsi vztahy mezi promënnÿmi v pfipadë konání obou typü voleb v jeden den. Volici s vyssim vzdëlânim obecnë doceñují roli Senâtu vice nez obyvatelé s nizsim vzdëlânim, pro které se jim zdá homí komora v ceském politickém systému spíse zbytecná (CVYM 2014: 2).

Velkÿ vliv na podil neplatnÿch hlasü má i to, pokud zije v obci vice starsich obyvatel. To lze opët pficíst tomu, ze se 1. kolo senátních voleb vzdy koná v soubëhu s krajskÿmi volbami (model pracuje pouze se senátními volbami konané v daném roce s volbami do zastupitelstev krajù). Pokud jsme pozorovali vyssi chybovost jiz v krajskÿch volbách, je logické, ze se tato chybovost projeví i ve volbách senátních. Zajimavÿ je vsak rozdíl v hodnotách koeficientû u proménné podíl obyvatel nad 65 v pfípadé senátních a krajskÿch voleb. U senátních voleb má koeficient vyssí hodnotu, to müzeme pficíst opét tomu, ze starsí volici povazují senátní komoru za nadbytecnou, rovnéz vsak mohou odmítat novÿ demokratickÿ systém jako takovÿ (CVYM 2014). V druhém kole senátních voleb se podíl neplatnÿch hlasü snízí na standardní hodnotu okolo 1 % (www.volby.cz), která je typická pro ostatní typy voleb, pokud se nekoná soubéh. Vysvétlení múze bÿt lined nékolik, kdy púsobí soucasné vice faktorú. Volba je jednoduchá, volic vybírá jen ze dvou lístkú, které vhodí do jedné obálky a jedné hlasovací urny. Za druhé, ti volici, ktefí nechtéjí volit ani jednoho z kandidátü, ktefí postoupili do druhého kola, jiz k volbám nepfijdou, spíse nez aby vhodili neplatnÿ lístek.

Z regresních modelú dále vychází, ze s vyssí volební úcastí podíl neplatnÿch hlasü klesá. Daleko zajímavéjsí se ale stává nové pfidaná proménná, kterou je rozdíl ve volební úcasti. Tato proménná udává, o kolik je volební úcast ve volbách do krajského zastupitelstva v dañé obci vyssí ci nizsí nez do Senátu. Die regresního modelu, pokud je volební úcast do Senátu v prvním kole nizsí nez v krajskÿch volbách, stoupá podíl neplatnÿch hlasü. Jinÿmi slovy, pokud je volební úcast v rámci krajskÿch voleb vyssí nez u senátních voleb, je vyssí podíl neplatnÿch hlasü v senátních volbách. Vysvétlením tohoto jevu bude nizsí dúlezitost senátních voleb. Nabízí se i vysvétlení, ze volic se snadnéji ztotozní s ideologií strany nez s osobou konkrétního kandidáta. Do druhého kola pak patmé pfijdou jiz pouze volici pfesvédceni o své volbé. Podíl neplatnÿch hlasü je v druhém kole jiz zanedbatelnÿ (viz vÿse).

Pfekvapivÿ je vÿsledek u nezaméstnanosti, která die regresního modelu nemà zàdnÿ vliv na podil neplatnÿch hlasü v senátních volbách. Zde je nutné upozornit, ze nebyly analyzovâny vsechny pfípady 1. kola senátních voleb v Olomouckém kraji (chybi roky 2002, 2006, 2010). Regresni model pouze slouzil k potvrzeni ci vyvrácení závérú, které pfinesla analÿza neplatnÿch hlasü v krajskÿch volbách, protoze se volby konaly vzdy soucasné.

4. Zàvër

Problematice neplatnÿch hlasü nebyla prozatím v ceské politologii vénována pfílisná pozomost a cilem této Studie bylo tuto mezeru alespoñ zcásti zaplnit. V soucasné dobé se vefejná diskuze nad tímto tématem stává viditelnéjsí, a to hlavné díky médiím, která se této agendé zacala vénovat intenzivnéji po krajskÿch volbách v roce 201212, kdy celkovÿ podil neplatnÿch hlasü ve vsech krajich vÿrazné vzrostl. Zvysující se pocet neplatnÿch hlasü vede k zamyslení nad pficinami, které tuto tendenci podporují. Déje se tak z dùvodu vzrüstající nespokojenosti s politickÿmi elitami a politikou v Ceské republice? Mají neplatné hlasy skutecné protestní charakter? Nebo jsou pouze odrazem slozitosti volebního aktu (institucionální faktory)?

V úvodu práce byly stanoveny tfi hypotézy. V návaznosti na né jsme stanovili nékolik nezávisle proménnÿch, u kterÿch byl prostfednictvím regresního modelu testován jejich vztah k podilu neplatnÿch hlasü. Mezi tyto nezávisle proménné patfil: (ne)soubéh voleb, vzdélání, nezaméstnanost, podíl obyvatelstva nad 65 let a volební úcast.

Prvni hypotéza znéla následovné: "Se sniÿifjlclm se socioekonomickym statnsem obyvatel v obcích roste podil neplatnÿch hlasiiP Na základé provedené analÿzy müzeme konstatovat, ze tato hypotéza se potvrdila, resp. nebyla zamítnuta. Regresní modely ukázaly, ze socioekonomické proménné jsou skutecnë v pfedpoklàdaném vztahu se závislou promënnou: podilem neplatnÿch hlasü. Nejdùlezitëjsi roli hraje bezpochyby vzdëlâni, jehoz vztah k podilu neplatnÿch hlasü je dokonce silnëjsí u senátních voleb nez u krajskÿch. Jedná se o negativni vztah, kdy vyssí podil vysokoskolsky vzdëlaného obyvatelstva snizuje podil neplatnÿch hlasü. U podilu obyvatel nad 65 let a u nezamëstnanosti byl tentó vztah pozitivní, tedy s vyssimi hodnotami tëchto nezávisle promënnÿch roste podil neplatnÿch hlasü. Samotnà vÿse volební úcasti nemá na podil neplatnÿch hlasü v krajskÿch volbách vÿznamnÿ vliv. Avsak v senátních volbách je jiz vliv vÿznamnÿ, kdy se zvysující se volební úcasti klesá podil neplatnÿch hlasü. To platí v kontextu SOE a je mozné, ze pri analÿze voleb prvního rádu bude mit volební ücast opacnÿ efekt, kdy k volbám prijdou i obcané, kterí se jich pravidelnë neúcastní. SOE pak obecnë vykazují vyssí miru neplatnÿch hlasü nez volby snëmovni (Graf 1). Jelikoz bÿvaji tyto volby vnímány ze strany volicù jako ménë dúlezité, mohou mit volici vëtsi sklon k protestnímu chování, protoze je "ménë v sàzce".

Vÿsledky analÿzy také ukázaly, ze zdaleka nejsilnëji je podil neplatnÿch hlasü ovlivñován pràvë tím, zda se konaji soubëzné volby ci nikoliv. Na základé toho múzeme potvrdit i druhou hypotézu: "Pri sonbèhn senátních a krajskÿch voleb (instititcionální faktor) dochácj k nárñstn poeta neplatnÿch hlasiiP Pokud se v dañé obei konaly zároveñ krajské a senátní volby, vzrostl podil neplatnÿch hlasü die regresniho modelu o 4,32 %, a to za podminky, ze hodnoty ostatnich promënnÿch jsou nemënné (viz tabulka c. 2). Jelikoz se vÿzkum zamëfil primárné na krajské volby v Olomouckém kraji, jedná se o soubëh krajskÿch voleb s prvnim kolem voleb senátních.

Abychom potvrdili ci vyvrâtili treti hypotézu, ze "pii sonbèhn krajskÿch a senátních voleb je vliv socioekonomickychpromënnÿch daleko vyssí, nejpoknd se volby konaji samostatnP, byly do modelu vlozeny i promënné interakcního efektu mezi soubëhem a pfislusnÿmi socioekonomickÿmi promënnÿmi. Vÿsledky potvrzují, ze vzdélání a stáfí obyvatelstva ovlivnuje daleko vice podil neplatnÿch hlasü pri soubëznÿch volbách. Primámím düvodem neplatnÿch hlasü pri soubëznÿch volbách je patmë spíse chybovost nez protestní hlasování. Pokud se volby konaji samostatnë, lze podil neplatnÿch hlasü interpretovat spíse v kontextu protestního hlasování. Za zvÿsenÿm podilem neplatnÿch hlasü v roce 2012 mùze rovnëz stát spíse protestní hlasování nez chybovost. Zvlàstë pfihlédnemedi k tomu, ze v atmosféfe zvÿsené nespokojenosti s politickou situad bÿvaji volici náchylnéjsí vyslyset volání iniciativ vyzÿvajicich ke vhozeni neplatnÿch hlasü.

Nicménë na základé dat na ürovni obei nelze pfesnë urcit socioekonomickÿ status ci dalsi charakteristiky protestního volice. Nelze ani zjistit, jestli byl hlas neplatnÿ z dùvodu poskozeni hlasovacího lístku, vhozením prázdné obálky ci byly omylem vlozeny dva hlasovací lístky do jedné obálky atd. Zdali pfevazovalo v dañé situad protestní hlasování nebo nepozomost a chyby volicù, múzeme odhadovat z regresních modelú na takto agregované ürovni pouze nepfimo. Proto by potenciální budouci vÿzkum mël vyuzít i jiné techniky analÿz, napfíklad dotazníkové setfení. Z vÿse uvedeného zjistëni rovnëz vyplÿvà, ze by se ceskÿ zákonodárce mël zabÿvat zavedením vhodnéjsího nastavení procesu voleb v pfipadë jejich soubëhu. Podil neplatnÿch hlasú v krajskÿch volbách v Olomouckém kraji v roce 2012 dokonce dosahoval hodnoty pro pfekrocení uzavírací klauzule.

Sidebar

Analysis of Invalid Votes in the Olomouc Region

SUMMARY

This article focuses on the casting of invalid ballots in the Olomouc region in the Czech Republic at the municipal level. The phenomenon of invalid voting has rarely been the focus of systematic study and the Czech case is no exception. Indeed, scholars might assume that invalid voting is mainly the result of incompetence on the part of a tiny proportion of the electorate rather than perceive it from a broader perspective. Are invalid votes mainly the result of errors made by voters? Or is the phenomenon of invalid voting somehow connected with political dissatisfaction? These are two main questions that arise and which this article tries to give reasonable answers to.

On the basis of current literature on invalid voting, we employed three main hypotheses. The first is derived from a social factors perspective: levels of invalid voting are higher in municipalities with larger proportions of inhabitants with low social status. The second hypothesis is derived from an institutional perspective: the number of invalid votes is higher in concurrence elections. The first hypothesis could be viewed either as a dynamic in which certain socioeconomic factors render voters less competent to cast valid votes or one in which a certain marginalized group manifests dissatisfaction and political alienation. Practically, it is impossible to separate methodologically these two effects. However, given the institutional factor - concurrent elections - we can set up a third hypothesis, which includes the interaction between social and institutional factors: in concurrent elections, the effect of social factors is stronger than if the elections were held independently. It is reasonable to assume that in those municipalities where concurrent elections are being held invalid voting is somehow connected more to errors rather than to political dissatisfaction. By contrast, in those municipalities where the respective elections are held separately, the number of invalid votes is rather the result of protest votes.

The given hypotheses were subsequently tested on a large sample of municipalities in the Olomouc region. The elections to the Regional Assembly (krajské zastupitelstvo) and the elections to the Senate (the upper house of the Czech Parliament) were chosen because of the large deviation of invalid votes across municipalities, and because in respective years in respective municipalities there was a concurrence of Regional and Senate elections. Hence, we were able to employ both institutional and socioeconomic factors. Data comprised 1594 cases of regional elections and 555 cases of senate elections at the municipal level. The Olomouc region currently comprises 399 municipalities. In total, four regional elections were held in 2000, 2004, 2008 and 2012 along with respective Senate elections in the given districts.

The independent variables were as follows: unemployment, educational level (% of college graduates), electoral turnout, and share of elderly people (above age 65) as socioeconomic factors, and a dummy variable "concurrent election" as an institutional factor. OLS regression was employed and various models are presented. Other statistical techniques were also considered given the panel structure of data; however, we eventually treated each election in each municipality as one specific independent case. Additionally, we provide some basic graphs and summary statistics to depict the phenomenon of invalid voting in a simple and practical way. Data on invalid voting were also visualized using GIS software.

The statistical analysis shows that the effect of concurring elections is larger than expected. If concurrent elections are held in a municipality, invalid votes increase by 4.32 % on average (keeping other variables constant in the regression equation). This is quite a high figure considering that the electoral threshold in regional elections is set to 5 % of the votes cast. To test our third hypothesis, we included into the regression model a variable describing the effect of interaction between the dummy variable concurrent elections and educational level, share of elderly people, and unemployment. In those municipalities where concurrent elections were held, the regressor coefficients attached to the independent variables describing an interaction effect had a higher value, thus indicating the larger effect of social factors on invalid voting. By contrast, where the regional elections were held independently, we social factors came to play a lesser role. It is thus an intriguing question whether the main cause of invalid voting is political alienation or accidental errors due to the lower social status of the voter.

Finally, putting regional and Senate elections into a broader electoral context in the Czech Republic, there is evidence that second order elections (SOE) indeed show a higher proportion of invalid votes with respect to total votes cast than general parliamentary elections, where the share of invalid votes is almost negligible, scoring roughly around 0.6 %. Additionally, in terms of SOE, the higher rates of invalid votes were in those Senate election districts where the competition among candidates was perceived as less important (measured as the difference between electoral turnouts). In other words, in the case of SOE voters are more likely to carelessly or even deliberately cast an invalid ballot.

Thus, one possible explanation for the phenomenon of invalid voting might also lie in growing political dissatisfaction and an independent initiative to cast invalid ballots in order to show "corrupt politicians" what the people think about political parties in general. However, further research on this topic is needed. Researchers should test hypotheses on larger data sets or employ different methodological frameworks. Practically speaking, our results suggest that legislators would be well advised to amend the respective electoral laws, in order to secure the electoral process in such a way that during concurring elections there will be less likelihood of voters casting invalid votes accidentally.

Footnote

1 Clánek je vÿstupem projektu podporeného GA CR c. 13-30062S a vznikl na Katedre politologie a evropskÿch studií v rámci predmétu Politologickÿ vÿzkum pod vedením Tomase Lebedy.

3 2. kolo senátních voleb nebylo zahmuto do analÿzy, protoze zde obecné nedochází k tak velkému podílu neplatnÿch hlasü jako v kole prvním.

4 Analÿza se soustíedí na volby na území Olomouckého kraje z nékolika düvodü. Mimo prazské senátní obvody, kde je podíl neplatnÿch hlasú dlouhodobé velmi nizkÿ, pfedstavuje Olomouckÿ kraj vzorek, kterÿ svou mírou neplatnÿch hlasü ve volbách nijak vÿznamné nevybocuje z celorepublikového prúméru. Olomouckÿ kraj je tvoíen jak velmi malÿmi obcemi o nékolika málo obyvatelích, tak i vétsími mésty. Ackoli nelze vzhledem k rozmanitosti ceské spolecnosti napííc regiony zobecnit vÿsledky analÿzy na území celé Ceské republiky, jedná se o vÿzkum, jenz je svÿm zaméfením první svého druhu v Cesku a müze bÿt podnétem pro dalsí budoucí zkoumání. Na celorepublikové úrovni se fenoménu neplatnÿch hlasü vénuje Tomás Lebeda ve vÿzkumu Rnänj neplatnjch hlasú v Ceské republice v ko/nparativm Perspektive dalsíchpost-kommiistickjch pmí.

5 V zemích s dvoukomorovÿm parlamentem se uvádí volby do dulezitéjsí z komor parlamentu.

6 Teoreticky je samozrejmé mozné, ze volic müze vyuzít správnou obálku neoznacenou razítkem, a tím pádem se hlas stává neplatnym.

7 "Volic múze volit nejvÿse tolik kandidátü, kolik clenú zastupitelstva obce má bÿt zvoleno." Zákon c. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obci, ve znéní pozdéjsích píedpisú.

8 V anglictiné známé pod pojmem second order elections, dále budou uvádény po zkratkou "SOE".

9 Podü spokojenÿch/nespokojenÿch byl vytvoren souctem odpovédí "spokojen" a "spise spokojen," resp. "spise nespokojen" a "nespokojen". Data za cerven 2006 nebyla bohuzel k dispozici, proto byla nahrazena daty za kvëten. Od cervna 2003 je v otázce, zda je dotycnÿ spokojenÿ s politickou situací, zahmuta odpovéd' "ani spokojen/a ani nespokojen/a", címz lze vysvétiit pocet spokojenÿch a nespokojenÿch.

10 Jeduá se zejména o onemoenéní neurodegenerativní povahy (Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc atd.).

11 Napf, zákon o volbách do Senátu nká, ze "Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na predepsaném tiskopise, hlasovací lístky, které jsou píetrzené, a hlasovací lístky, které nejsou vlozeny do úrední obálky." Viz Volební zákon 247/1995 Sb. § 70 ödst. 1.

12 Viz clánky, které vysly ihned po volbách, napr. Pocet neplatnÿch hlasü prndce vyrostl, miiye to hjt hromadnj pmtest, kterÿ vysel hned po volbách na Novinky.cz, nebo text ze Servern lidovky.ry Nephjemny jev: volby ptinesly velkjpocet neplatnÿch hlasü.

References

Seznam literatury

Aldashev, Gañí a Mastrobuoni Giovanni (2010): Invalid Ballots and Electoral Competition. Carlo Alberto Notebooks 5 (153), s. 5.

Carman, Christopher, James Mitchell a Robert Johns (2008): The unfortunate natural experiment in ballot design: The Scottish Parliamentary elections of2007. Electoral Studies 27 (3), s. 442. DOI: 10.1016/i.elects tud.2008.02.006

CWM (2011): Spokojenost se stavem v oblastech verejného yivota, s. 3. (http://cwm.soc. cas.cz/media/com_form2content/documents/cl/a3893/f3/101171s_psll0707.pdf) [ovéreno k 7.8.2014]

CVYM(2013): Spokojenost se stavem ve vybranych oblastech verejného yivota - leden 2013, s. 4. (http://cwm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/cl/a6957/f3/ps 130220.pdf) [ovéreno k 1.8.2014]

CVYM(2014): Postoje obcanft k fungováni demokracie v CR- únor 2014, s. 4. (http://cwm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/cl/a7190/f3/pdl40305.pdf) [ovéreno k 16.8.2014]

CVYM(2014): Dfdeyitost jednotlivych typu voleb ocima verejnosti - breyen 2014, s. 2. (http://cwm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/cl/a7216/f3/ pvl40418.pdf) [ovéreno k 1.8.2014]

Elections Canada (2012): CentralPoll Supervisor's Manual, s. 52. (http://www.elections.ca/res/pub/ecdocs/EC50355_e.pdf) [ovéreno k 22.10.2012]

Ennis, David a Gavin Weise (2011): Review and Analysis of the Draft Eaw on the Election of People's Deputies of Ukraine. Washington D.C.: IFES

Freire, André (2003): Second Order Elections and Electoral Cycles in Democratic Portugal, 1973-2002. Working Papers, s. 3-34. On-line (http://www.ics.ul.pt/instituto/?), [ovéreno k 17. 11. 2012]

Garand, James C. a Power, Timothy J. (2007): Determinants of invalid voting in Eatin America. Electoral Studies 26 (2), s. 432-444. DOI: 10.1016/i.electstud.2006.11.001

Hill, Eisa a Sally Young (2009): Uncounted I Ptes: Informal I Pting in the House of Representatives as a Marker of Political Exclusion in Australia. Australian Journal of Politics and History 55 (1), s. 64-79.

Hnutí za pfimou demokracii (2012): Hnutl yaprlmou demokracii vyyyvá obcany k úcasti v nadcháyejicich volbách. (http://www.hzpd.cz/hzpd-vyzyva-obcany-k-ucasti-v-nadchazejicich-volbach), [ovéreno k. 2.10.2012]

IDEA (2013a): EU Parliament - Invalid votes. (http://www.idea.int/uid/fieldview.cfm?field=106&region=50), [ovéreno k 24.11.2012]

IDEA (2013b): Parliamentary- Invalid votes. (littp://www.idea.int/uid/fieldview.cfm?field=82&region=50), [ovéreno k 24.11. 2012]

Jacobson, Christine (2012): .Against All:" Protest I Pting in Post-Soviet Kyrgyystan. Vestnik. The Journal of Russian and Asian Studies 6 (11), s. 51-69.

Lebeda, Tomás a Tinek, Tukás (2006) : "I Plia a volby 2006. "Praha: Sociologickÿ ústav AY.

Lidovky.cz: TAeprljemny jev: volbyprinesly velkypocet neplatnych hlasu. Tidovky.cz, 14.10. 2012, (http://www.lidovky.cz/volby-v-libereckem-kraji-provazel-vysoky-pocet-neplatnych-hlasu-phm- /zpravy-domov.aspx?c=A121014_175056_ln_domov_kim), [ovéreno k 14.8.. 2014]

McAllister, Ian a Stephen White (2008): "I Pting "against all" in Post-communist Russia." Journal of Europe-Asia Studies 60 (1), s. 67-87. DOI: 10.1080/096681.30701760.349 Mott, Rodney T.(1926) : ,,Invalid Ballots Under the Hare System of Proportional Representation. "The American Political Science Review 20 (4), s. 874-882. DOI: 10.2.307/19454.36

National Legal Internet Portal of die Republic of Belarus (2012): Early voting starts in Belarus. (http://law.by/main.aspx?guid=90743), [ovéreno k 23.11. 2012]

Norris, Pippa (1997): Nomination: Second-order elections revisited. European Journal of Political Research 31 (1), s. 109-124. DOI: 10.1111/1475-6765.00.308

Novinky.cz: Pocet neplatnych hlasft prudce vgrostl, muge to byt hromadny protest. Novinky.cz, 14.10.2012, (http://www.novinky.cz/domad/281509-pocet-neplatnych-hlasu-prudce-vzrostl-muze-to-byt- hromadny-protest.html), [ovéreno k 4. 2. 2013]

Oelbermann, Kai-Friederike, Antonio Kolomares a Friedrich Pukelsheim (2010): Ehe 2009 European Parliament Elections : Erom I Ptes to Seats in 27 Ways. European Electoral Studies 5 (1), s. 148-182.

Reif, Karlheinz (1984): National Electoral Cycles and European Elections 1979 and 1984. Electoral Studies 3 (3), s. 244-255. DOI: 10.1016/0261-3794(84)90005-2

Reif, Karlheinz a Hermann Schmitt (1980): National Elections - A Conceptual ErameworkEor the Analysis of European Elections Results. European Journal of Political Research 8 (3), s. 3-44. DOI: 10.111 l/i.1475-6765.1980.tb007.37.x

Sociologickÿ datovÿ archiv, on-line zdroj (http://nesstar.soc.cas.cz/webview/ )

STEM (2012): Trend k negativnlmu hodnocenl vyvoje v nasi gemí nemá od listopadu 1989 historické obdoby, 14.12.2012. (http://www.stem.cz/clanek/2652 ) [ovéreno k 18.4.2014]

Saradin, Pavel (2008): Teorie voleb druhého mein a mogtiosti jejich aplikace v Ceské republice. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Uggla, Fredrik (2008): Incompetence, Alienation, or Calculation? : Explainingly veis of Invalid Ballots and Extra- Parliamentary I rotes. Comparative politics studies 41 (8), s. 1141-1164. DOI: 10.1177/0010414007301702

Yolby.cz, volebni server Ceského statistického úradu, on-line zdroj (http://volby.cz/)

Zákon o volbách do Parlamenta Ceské republiky a o gpnéné a doplnéní nékterych dalsích gákonu (Zákon c. 247/1995 Sb. 70 odst. /), (http://www.nssoud.cz/z§akony/247_1995.pdf), [ovéreno k 4.2.13]

Zákon o volbách do gastipitelstev krajii (Zákon c. 130/2000 Sb.), (http://zakony-online.cz/?sl88&ql88=all), [ovéreno k 22.10.12]

Appendix

(ProQuest: Appendix omitted.)