Content area
Full text
Eva FRIMMOVÁ Rok 1515 v premenách času (na pozadí Bartoliniho diela Odeporicon) Bratislava, Post Scriptum - Historický ústav SAV - Libri Historiae 2015, 280 s., 35 obr., ISBN 978-80-89567-54-6.
Eva FRIMMOVÁ (ed.) Riccardus Bartholinus / Richard Bartolini, Odeporicon (= Scrinium Latino-Slovacum) Bratislava - Trnava, Filozofická fakulta TU - Historický ústav SAV 2014, 296 s., ISBN 978-83-7490-780-4.
V ediční řadě Libri Historiae Slovaciae vyšla monografie, která dokládá rozmach slovenského bádání o dějinách evropského humanismu. Její autorka Eva Frimmová, vědecká pracovnice Historického ústavu Slovenské akademie věd, napsala řadu prací o kulturních dějinách Slovenska v 16. století, zčásti věnovaných také osvětlení historického kontextu habsbursko-jagellonského aliančního jednání ve Vídni, a dalším událostem roku 1515. Krátce před vydáním analytické monografie připravila kritické vydání a slovenský překlad latinského spisu italského humanisty Riccarda Bartoliniho (asi 1470-1529) Odeporicon, který podal mimořádně důkladný popis prvního vídeňského kongresu a jeho diplomatické i společenské předehry. Ke zpracování recenzované monografie se E. Frimmová připravovala výzkumem nejen na Slovensku, ale také v Česku, Maďarsku, Německu, Rakousku a zvláště ve Vatikánu, a to jak v tamním Tajném archivu, tak i v Apoštolské knihovně. Komparativním způsobem využila množství tisků 16. století a edicí, ale prostudovala také rozsáhlý výběr ze sekundární literatury v řadě evropských jazyků.
První polovina monografie je věnována obecným tématům evropských a uherských dějin na počátku 16. století se zřetelem k politickému, kulturnímu, náboženskému a hospodářskému vývoji. Je otázkou, zda bylo nutné pokoušet se o zvládnutí tak širokého okruhu témat, když se většina z nich v minulosti nestala předmětem autorčina vlastního výzkumu a když rámcový výklad nakonec zůstal poněkud plochý a byl zatížen zbytečnými nepřesnostmi věcnými či terminologickými.1 Monografii by bylo prospělo, kdyby tato kapitola nebyla pojata v takové šíři a zaměřila se na středoevropský vývoj kolem roku 1515.2
Zvláštní pozornost soustředila autorka - kromě vzniku habsburského soustátí - k osmanské hrozbě jakožto centrálnímu tématu evropské politiky 16. století a v tomto případě postupovala způsobem, který lépe odpovídá jejímu klasicko-filologickému východisku a přináší původní výsledky. Neshrnuje poznatky literatury, která je k tematice tureckého výboje do Evropy dnes již obrovská, ale rozebírá soudobou latinskou literaturu, v níž byla problematika zachycena, na prvém místě řeč italského humanisty a bratislavského probošta Hieronyma Balba, kterou přednesl na sněmu ve Wormsu roku 1521 se záměrem získat podporu německých knížat pro obranu Uher.
Tento...