Content area
Full text
Tomáš SNIEGOŇ Zmizelá historie. Holokaust v české a slovenské historické kultuře (= Historické myšlení) Z anglického originálu přeložila Zuzana Krotovychová. Praha, Argo 2017, 277 s. (včetně poznámek, bibliografie, jmenného rejstříku a ilustrací), ISBN 978-80-257-2265-7.
Kniha českého historika a novináře působícího od roku 1991 ve švédském Centru pro evropská studia na Univerzitě v Lundu, přichází k českému čtenáři ve zdařilém překladu Zuzany Krotovychové tři roky po vydání originálu v publikační řadě o smyslu dějin (Making Sense of History: Studies in Historical Cultures') amerického nakladatelství Berghahn Books.1
Pro postkomunistické země je symptomatické, že problematiku paměti holokaustu v takové šíři tematizuje právě odborník, působící mimo domácí akademické prostředí. Připomeňme nejznámější knihu Jana T. Grosse Sousedé,2 která v roce 2001 otevřela téma polské kolaborace a účasti Poláků na protižidovském násilí, a silně rezonuje dodnes. Polská novela zákona o paměti národa bývá dokonce označována jako „Lex Gross"3 a prominentní historikové holokaustu Barbara Engelking (Polské centrum pro výzkum holokaustu, Varšava) a Jan Grabowski (Univerzita Ottawa) čelí v polském veřejném diskursu neutuchající kritice.4 Mnohé antologie, vztahující se ke středoevropskému připomínání holokaustu po konci studené války, tak vycházejí v anglickém jazyce s příspěvky badatelů, často působících v zahraničí.5 Ve stínu událostí, spojených s politizací výkladu dějin ve střední a východní Evropě je tedy potěšitelné vidět, že v České Republice nadále vycházejí kritické práce zabývající se našimi nejnovějšími dějinami i reflexí holokaustu a že badatelé prezentují výzkum za limity kolektivního národního narativu (tj. otevírají historická téma a fakta spojená s dějinami Židů, která se mohou negativně dotýkat většinové společnosti).6
Sniegoň založil svou práci na konceptech historického vědomí, historické kultury a užívání historie, spojených se jmény Karla-Ernsta Jeismanna a Jörna Rüsena. Na základě typologie instrumentalizovaného historického vědomí Klase-Görana Karlsonna, aplikované na Sovětský svaz období perestrojky, definoval pro „dlouhá 90. léta" (s. 11) v českém či slovenském diskursu čtyři dominantní historické narativy a jejich hlavní zápletky (s. 5056): český národně-liberální narativ a českou nadřazenost nad Slováky, slovenský národně - katolický narativ a vytrvalý, za podpory katolické církve vedený, boj Slováků proti nepřátelům, československý komunistický narativ, založený na teorii třídního boje a slovenský národněevropský narativ, jehož cílem je prezentovat Slovensko jako jednoho z nositelů evropské demokracie. V rámci těchto typů narativů Sniegoň analyzuje, nakolik se jejich součástí stal (či nestal) příběh utrpení a likvidace českých a slovenských...