Content area
This study should contribute to the understanding of actual and past situation of two critically endangered herb species in the Czech Republic--1) Field Gentian (Gentianella campestris subsp. baltica) and 2) Bohemian Gentian (Gentianella praecox subsp. bohemica). In particular it brings the results from monitoring of the abundances at three observed localities (Horni Alberice, Biner at settlement Cerny Dul, Slunecna stran) in the Czech part of the Giant Mountains (Krkonose in Czech) during years 1991-2005. The infuence of certain management (cutting, grazing, removing of dead parts of plants, sewing seeds) to ftness of plant populations in the feld was studied. The seed germination and emergence were experienced too. [PUBLICATION ABSTRACT]
Práce je príspevkem ke studiu dvou kriticky ohrozených druhu rostlin Ceské republiky horecku ladního pobaltského (Gentianella campestris subsp. baltica) a horecku mnohotvarého ceského (Gentianella praecox subsp. bohemica). Predevsím prinásí výsledky monitorování jejich pocetnosti v prubehu let 1991-2005 na trech lokalitách ceské cásti Krkonos (Horní Alberice, vrch Bíner u obce Cerný Dul, PP Slunecná strán) ve vztahu k managementu (kosení, pastva, vyhrabávání stariny a dosev semen). Predstavuje i nekteré poznatky o klícivosti a vzcházení semen.
This study should contribute to the understanding of actual and past situation of two critically endangered herb species in the Czech Republic - 1) Field Gentian (Gentianella campestris subsp. baltica) and 2) Bohemian Gentian (Gentianella praecox subsp. bohemica). In particular it brings the results from monitoring of the abundances at three observed localities (Horní Alberice, Bíner at settlement Cerný Dul, Slunecná strán) in the Czech part of the Giant Mountains (Krkonose in Czech) during years 1991-2005. The infuence of certain management (cutting, grazing, removing of dead parts of plants, sewing seeds) to ftness of plant populations in the feld was studied. The seed germination and emergence were experienced too.
Klícová slova: horecek, Krkonose, monitoring, management, reprodukce
Keywords: gentian, Giant Mountains, monitoring, management, reproduction
ÚVOD
Kdysi pomerne hojne se vyskytující rostliny horecku dnes témer zmizely z ceské krajiny. Za prícinu jejich fatálního ústupu se povazují zmeny v obhospodarování travních porostu v druhé polovine 20. století, predevsím ukoncení pastvy a pravidelného kosení a zalesnování stanovist. Horecky rostly na krátkostébelných loukách, pastvinách, okrajích cest, vysekávaných mezích a v lesních lemech. Jsou to jednoleté nebo dvouleté drobné rostliny rozmnozující se generativne.
V soucasné dobe jsou horecky známy z ceské cásti Krkonos ze trí lokalit (viz Obr. 1.). V Hor-ních Albericích na louce u Celního lomu roste horecek mnohotvarý ceský (G. praecox subsp. bohemica). V populaci se vyskytují i krízenci s horeckem ladním (G campestris x G. praecox subsp. bohemica = Gentianella x macrocalyx). Na svahu vrchu Bíner nad obcí Cerný Dul, na hrane vápencového lomu nepravi-delne vykvétá nekolik exempláru horecku, pozustatek kdysi bohatého výskytu (hybridní populace G. praecox subsp. bohemica a G. germanica subsp. germanica). Na Slunecné stráni u Svobody nad Úpou roste horecek ladní pobaltský (G. campestris subsp. baltica). Nomenklatura je prevzata z Kveteny Ceské republiky (SLAVIK 2000).
Horecek mnohotvarý ceský (G. praecox subsp. bohemica) roste v Horních Albericích na louce poblíz Celního lomu.
Bohemian gentian (G. praecox subsp. bohemica) grows in Horní Alberice on the meadow near abandoned quarry Celní lom
METODIKA
MONITORING
V prubehu let 1991-2005 byla na lokalitách puvodního výskytu horecku, tj. v Horních Albericích, u Cerného Dolu a na Slunecné stráni, sledována pocetnost jejich populací. Lokality jsme v dobe kvetu navstívily opakovane, priblizne v týdenních intervalech a vykvetlé rostliny jsme kvuli prehlednosti v plose oznacovaly Od roku 1997 byl u horecku na prvních dvou lokalitách monitoring rozsíren o dalsí charakteristiky - výsku rostliny, pocet kvetu na rostline, vitalitu a plodnost. Cílem bylo podchytit prospívání rostlin ve vztahu ke zmenám v managementu. Vitalita byla hodnocena stupni 1-3, pricemz stupen 1 predstavoval rostliny vitální, neprosychající, s dobre vyvinutými kvety a semeníky Do 2. stupne vitality byly razeny rostliny s lodyhou slabou, s kvety i semeníky drobnejsími. Tretí stupen predstavoval rostliny drobné, nekdy zasychající, s nevyvinutými semeny Plodnost byla hodnocena také tremi stupni: 1 - alespon jeden semeník dobre vyvinutý, plný zralých semen, 2 - semeníky s nejasne hmatatelnými semeny, 3 - semeníky prázdné. Záznamy jsme doplnily poznámkami o výskytu skudcu.
MANAGEMENT
V péci o lokality byly uplatnovány následující postupy:
K - Pokos s odstranením travní hmoty V prvních letech byly plochy koseny jednou rocne, zpravidla v první polovine cervence. Na Slunecné stráni v letech 1983-1996 byla cást plochy kosena dvakrát, v termínu zacátek cervna a konec cervence. Od roku 1996 jsou plochy koseny poprvé zacátkem cervna a pokud je vlhký rok a tráva dostatecne naroste, podruhé v polovine cervence. V suchých letech je pokos prováden jen jednou zacátkem cervna.
H - Jarní vyhrabávání stariny, narusení drnu. Starina je dusledne odstranována vyhrabáním zeleznými hrábemi, cást ploch byla pred zarazením pastvy nepravidelne zranována pomocí motyky.
S - podzimní dosev semen. Výsev semen z lokality sebraných v témze roce na plosky bez zapojené vegetace, do melce zkyprené pudy, s následným zatlacením.
P - Pastva. Toto opatrení bylo uplatnováno v prvních letech nepravidelne, podle aktuálních mozností. Louka v Horních Albericích byla v ríjnu roku 1997 prepasena 20 jalovicemi, v roce 2002 na prelomu cervence a srpna plochu opáslo malé stádo jalovic s nízkou intenzitou narusení vegetacního krytu. Podobne probehla pastva i v roce 2003 na zacátku srpna a v roce 2004 na zacátku cervence. Na Slunecné stráni byla v roce 2000 ovcemi opasena plocha s horecky a její okolí zacátkem cervna, v roce 2001 (pouze cást plochy) v zárí a ríjnu a v roce 2004 v první polovine cervence. Od roku 2005 se na lokalitách pase stádecko ctyr ovcí. Na Slunecné stráni pastva probíhala od 14. 6. do 13. 7., v Albericích od 13. 7. do 2. 8. a v Cerném Dole od 2. 8. do 5. 8.2005.
STUDIUM REPRODUKCE
Klícivost
Semena horecku jsou po dozrání vybavena silnou vrozenou dormancí. Ke zjistení mozností je-jího prekonání byly aplikovány ruzné postupy: 2 az 6 mesícu dlouhá (2-6 m) chladová stratifkace (5 °C), rezim strídavých teplot (H - den 18 °C / noc 2 °C), klícení ve tme (T) a na svetle (S) vlhcení semen roztokem 0,03 % kyseliny giberelové v destilované vode (KG). Klícivost byla zakládána se 100, príp. 50 semeny sebranými na lokalitách bez opakování.
Výsevy
Výsevy byly provádeny v genofondové zahrade Správy KRNAP ve Vrchlabí a na puvodních lokalitách v letech 1994 az 2002. V zahrade byla semena, pokud není uvedeno jinak, vysévána do substrátu ze smesi drnovky, písku a raseliny melce pod povrch. Výsledné údaje jsou získány z 1-2 opakování (první dva typy výsevu v uvedeném prehledu, Tab. 2.), nebo ze 4 a více opakování. Semena byla skladována v 5 °C. Vyséváno bylo 50, nebo 100 semen. Jako vzeslá byla hodnocena rostlina s delozními lístky. Chladová stratifkace probíhala venku pod snehem v období listopad - duben. Protoze oba sledované druhy patrí ke kriticky ohrozeným taxonum (z duvodu nedostatku mnozství semen), nebylo mozné pokusy zalozit pro statistické vyhodnocení a údaje mají orientacní charakter. Po vyhodnocení byly rostliny prevezeny na místo puvodního výskytu, kde odkvetly a vytvor ily semena.
Na lokalite byla semena vysévána na podzim 1997 na plosky 40 x 40 cm v poctu 200 na 2-6 opakováních do naruseného drnu, na povrch zkyprené pudy a zatlacena. Na Slunecné stráni byl stejný postup zopakován jeste v roce 1998. Vyhodnocení bylo provedeno v dobe kvetu, tj. u horecku ceského po dvou letech, u horecku pobaltského po roce od výsevu.
VÝSLEDKY
HORNÍ ALBERICE
Patnáctileté sledování pocetnosti rostlin prineslo znacne rozkolísané hodnoty (viz Obr. 2.). Populace byla nejpocetnejsí v roce 1992, kdy jsme napocítaly 203 kvetoucí rostliny. Druhý pocetní vrchol byl zaznamenán v roce 1999 se 136 kvetoucími jedinci. Nejmensí pocet - 3 rostliny, vykvetly v roce 2002. Prumerná výska rostlin (8,2 cm) a pocet kvetu na jedné rostline (10) jsou zde výrazne vyssi nez u rostlin od Cerného Dolu. Hodnoty vitality (1,9) a plodnosti (1,8) jsou srovnatelné.
VRCH BÍNER U OSADY CERNÝ DUL
Jak znázornuje graf na Obr. 3., ve sledovaném období i zde, podobne jako v Albericích, nejvíce rostlin vykvetlo v roce 1992, a to 32 jedincu. V letech 1996, 2001, 2003 a 2004 nebyly nalezeny rostliny zádné. Horecky jsou drobnejsí s prumernou výskou 5,1 cm, s poctem kvetu 3,7; s vitalitou 2 a plodností 1,75.
SLUNECNÁ STRÁN
Populace horecku ladního pobaltského na Slunecné stráni je pravidelne pocetnejsí nez u horecku na predchozích dvou lokalitách. Jak dokumentuje graf na Obr. 4., vyssí pocet v nekolika prvních letech sledování (1991-1994) byl následován obdobím s nízkými pocty (1996-1997). V následujících peti letech pocetnost stoupala k úrovni prvních let sledovaného období (2002). V roce 2004 dosáhla výjimecné nekolikanásobne vyssi hodnoty, 1312 rostlin.
V roce 1997 a 2005 bylo dozrávání semen poznamenané pomerne silným napadením semeníku larvami much. Larvy vyzíraly pletivo semeníku vcetne nezralých semen, semeníky se deformovaly, zustávaly zelené a neotvíraly se. Takto poskozeno bylo az 50 % semeníku. Poskození larvami much se v mensí míre objevovalo i v jiných letech (2001, 2002), nemelo vsak na produkci semen zásadní vliv.
GENERATIVNÍ REPRODUKCE
Klícivost semen horecku je ovlivnena silnou vrozenou dormancí. Pri teplote 20 °C, na svetle ani ve tme, semena neklícila.
Jak je patrné z Tab. 1. nemel u horecku ladního pobaltského na klícení vliv, 2-6 mesícu dlouhá chladová stratifkace. Teprve opakovaná chladová perioda u varianty s petimesícní stratifkací byla úcinná (40 %, 56 %). Nejvyssích hodnot klícivosti dosáhla varianta s kyselinou giberelovou a strídavými teplotami (85 %).
Osm let skladovaná semena horecku ceského vyklícila ve strídavých teplotách a tme z 10 %.
Pokusy s výsevy v genofondové zahrade, jejichz výsledky zachycuje Tab. 2., overily, ze ke vzejití semen je nutné období chladu (ZAHRADNIKOVA 1995) a ze klícivost není ovlivnena prítomností svetla (RUZICKA & ZABLOUDIL 1996). Ctyri roky skladovaná semena si podrzují pomerne dobrou schopnost vzcházení (13 %). Semena nevzeslá v prvním roce, vyklícila v mensí míre v následujících dvou letech.
Výsledky z výsevu na lokalitách potvrdily predchozí pozorování o malém poctu rostlin, které dospejí ke kvetu (ZAHRADNIKOVA 1995). V Horních Albericích predstavují rostliny, které dospely do kvetu, v prumeru 3,3 % z vysetých semen. V Cerném Dole nevykvetl, ani nebyl nalezen jediný exemplár. Na Slunecné stráni vykvetlo v roce 1998 v prumeru 5 % rostlin a v roce 1999 jedno procento z vysetých semen.
Pri kultivaci se ukázalo, ze v období vzcházení jsou rostliny velmi citlivé na preschnutí substrátu. To trvá az do vytvorení prvních pravých listu. V té dobe je jiz vytvoren mohutný korenový systém a rostliny prestávají být tak nárocné na vlhkost jako v první fázi rustu. Dobre snesou i presazení, pokud jsou následne po dobu zakorenení zajisteny nezbytné podmínky - stín a vlhkost. Poté dobre prospívají na plném svetle a nevadí jim obcasné proschnutí substrátu. V dalsím vývoji nebyla pozorována jiná kritická období a úhyn rostlinek byl jiz podstatne mensí.
ZÁVER
Výsledky patnáctiletého monitorování pocetního stavu trí populací horecku v soucasnosti známých na území ceské cásti Krkonos svedcí o jejich vzácnosti a velké zranitelnosti. Mnozství rostlin v jednotlivých letech na lokalitách znacne kolísalo. Pohybovalo se v poctech nekolika jedincu na lokalite na svahu vrchu Bíner nad Cerným Dolem nebo desítek kvetoucích rostlin v Horních Albericích. Horecek ladní pobaltský (Gentianella campestris subsp. baltica) na Slunecné stráni vykvétal obvykle v poctu 150 az 300 rostlin, s výjimecnými 1312 rostlinami v roce 2005. Rozkolísaný prubeh hodnot pocetnosti a nejednoznacnost reakce na zvolený management svedcí pro existenci rady dalsích faktoru, které mohou ovlivnovat zivotaschopnost populací horecku na lokalitách puvodního výskytu.
Semena jsou po dozrání vybavena vrozenou dormancí. K jejímu prekonání se u druhu Gentianella* baltica nejvíce osvedcila aplikace kyseliny giberelové nebo opakovaná petimesícní stretifkace. Z venkovních podzimních výsevu semena vzcházela asi z 20 %, vzesla i semena nekolik let skladovaná.
LITERATURA
RUZICKA V. & ZABLOUDIL V. 1996: Studium biologických a ekologických vlastností Gentianella bohemica a Gentianella amarella s cílem jejich záchrany na puvodních lokalitách v CHKO Zdárské vrchy. - In: KLAUDISOVA A. (ed), Príroda, 6: 117-121.
SLAVI'K B. (ed) 2000: Kvetena Ceské republiky. 6. Academia Praha, 770 pp.
ZAHRADNI'KOVA J. 1995: Monitoring rodu horecek (Gentianella) v Krkonosích. - Opera Corcontica, 32: 131-136.
Jitka Zahradníková & Ludmila Harcariková
Správa Krkonosského národního parku, Dobrovského 3, 543 11 Vrchlabí, [email protected], [email protected]
Copyright Správa KRNAP 2007