Content area
Full Text
Petr Bubeníček, Subversive Adaptations: Czech Literature on Screen Behind the Iron Curtain. London: Palgrave Macmillan 2017.
Monografie brněnského literárního vědce Petra Bubeníčka, kterou uveřejnilo renomované mezinárodní nakladatelství Palgrave Macmillan v ediční řadě Palgrave Studies in Adaptation and Visual Culture, podává - s přihlédnutím k širšímu kontextu - mnohovrstevnou analýzu a interpretaci vybraných filmových adaptací, jež vznikly v rámci české kinematografie v letech 1954 až 1968. Jak dokládá zvolený jazyk i místo vydání, publikace se primárně obrací k odbornému zahraničnímu publiku, což se výrazně odráží v její struktuře a ve způsobu výkladu. I pro českého čtenáře, třebaže není čtenářem modelovým, může být ovšem kniha v mnohém zajímavá, užitečná a podnětná, například už proto, že zde může sledovat, jak se její autor vyrovnává s výzvou, kterou představuje napětí mezi domácí problematikou a „cizostí" předpokládaných recipientů. K tomu přistupují další podstatné aspekty.
Petr Bubeníček se už řadu let profiluje jako specialista na problematiku filmových adaptací a suverénně se orientuje v „labyrintu" současných výzkumů (srov. s. 5), jež se pod souhrnným označením adaptační studia (adaptation studies) rozvíjejí především v anglosaském odborném kontextu.1) V českém prostředí Bubeníček soustavně přispívá k šíření znalostí o aktuálním dění v oblasti zkoumání adaptací2) a především se díky své mezinárodní publikační, konferenční a organizační aktivitě do širokého výzkumného proudu adaptačních studií plně integroval (dokladem a projevem této integrace je ostatně také recenzovaná kniha).
Ona integrace s sebou nese, jak už bylo zmíněno, nezbytnost respektovat odlišnou znalostní a zkušenostní bázi zahraničních recipientů, jejich předpokládaná očekávání a postoje (resp. nutnost řídit se požadavky ze strany nakladatelství, které text směrem k těmto recipientům orientují). Pokud by český čtenář nahlížel na monografii jen z vlastní úzké perspektivy, mohly by se mu některé její složky a některé formulace jevit jako nadbytečné, zjednodušující či ne zcela adekvátní. Poměrně obsáhlé úseky textu slouží primárně k tomu, aby recipienta vybavily potřebným vědomostním rámcem. Platí to zejména o úvodní kapitole (s. 1-41), která obsahuje shrnující informace o českých (československých) dějinách a o základních faktech z vývoje české kinematografie, časově ohraničené na jedné straně počátkem první republiky, na straně druhé nástupem normalizace (ke sledovanému období je tedy připojeno ještě širší historické východisko). Celkově je výklad, který se zakládá na rozsáhlé a relevantní odborné literatuře, přehledný, instruktivní a kultivovaný. Současně však ohled na předpokládané čtenáře způsobuje,...