Vliv Profese Vykonávané v Rámci Policie ČR a Hasičského Záchranného Sboru ČR na Partnerské Vztahy

Abstract

Malý zájem o stresory, které působí na operátory tísňového volání, může vést k jejich nedostatečnému výcviku. Studie je zaměřena na příslušníky a příslušnice Hasičského záchranného sboru ČR (n = 145) a Policie ČR (n = 149), kteří vytěžují tísňová volání. Byly formulovány hypotézy, že nejvýznamnějšími stresory budou hovory týkající se sebevražedných úmyslů a hovory týkající se zraněných dětí; že budou existovat rozdíly ve vnímaných stresorech v závislosti na pohlaví a složce integrovaného záchranného systému (IZS); že nejčastější copingovou strategií bude sport a extrémní zátěž bude sdílena s partnery.

Byly provedeny hloubkové rozhovory s vedoucími pracovníky IZS s cílem odhalit konkrétní stresory související s prací a následné způsoby vyrovnávání se s nimi. Zjištěné stresory a coping byly vyhodnoceny prostřednictvím online dotazníku s využitím šestibodové Likertovy škály. Výsledky ukázaly, že nejhoršími stresory byly hovory se sebevražedným úmyslem, hovory, u nichž byla nejasná nebo neznámá poloha volajícího a hovory týkající se zraněných dětí.

Na základě faktorové analýzy stresorů bylo zkoumáno osm kategorií: Ohrožení života, Netísňový hovor, Domluva, Ruch, Lokalizace, Porozumění, Děti a senioři, Časová tíseň. Pro skupiny žen a mužů byly zjištěny rozdíly u faktorů Netísňový hovor se zvýšenou zátěží pro muže a Porozumění zvýšenou zátěží pro ženy. Pro skupiny HZS ČR a Policie ČR byly zjištěny rozdíly u faktorů Netísňový hovor a Domluva se zvýšenou zátěží pro policisty a Porozumění se zvýšenou zátěží pro hasiče.

Za nejčastější copingovou strategii byl označován sport. Většinu strategií v průměru hodnotily výše ženy (včetně pití alkoholu) a Hru s dětminepovažovaly za adekvátní coping. Byly zkoumané i korelace mezi užívanými, preferovanými a domněle preferovanými strategiemi partnerem.

Poznatky lze implantovat do odborné přípravy příslušníků a příslušnic, pomoci vedoucím pracovníkům, resortním psychologům, peer-support programům a v neposlední řadě rodinným příslušníkům operátorů a operátorek.

Výsledky studie týkající se rozdílů mezi ženami a muži mohou být nepřesné, protože rozložení pohlaví nebylo rovnoměrné, v IZS je obecně méně žen, zejména u Policie ČR. Studie byla schválena Fakultou biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze. Jednotliví respondenti udělili souhlas s vyplněním dotazníku. Bude vhodné, když se další studie zaměří na kooperaci partnerů, jejich vzájemné vnímání profesí a copingové strategie tak, aby data byla získávána od celého páru.

Alternate abstract:

Little interest has been shown in the stressors that impact emergency call operators, which can lead to inadequate training. We focus on members of the Czech Fire and Rescue Service (n = 145) and the Czech Police (n = 149) that handle emergency calls. We hypothesized that the most significant stressors would be calls involving suicidal intent and calls involving injured children. We further hypothesized that there would be differences in the perceived stressors based on gender and component of the integrated rescue system (IRS) (i.e., Police vs. Fire and Rescue Service). We hypothesize that the most salient coping strategy will be sport and extreme stress will be shared with partners.

In-depth interviews with IRS managers were conducted to uncover specific work-related stressors and types of coping. The stressors identified were evaluated through an online questionnaire using a six-point Likert scale. The results showed that the worst stressors were calls with suicidal intent, calls where the location of the caller was unclear or unknown, and calls involving injured children.

Based on a factor analysis of stressors, eight categories were explored: Threat to life, Non-emergency calls, Communication, Noise, Location, Understanding, Children and seniors, and Time pressure. For the female and male groups, differences were found for the factors Non-emergency calls with increased burden for males and Understanding increased burden for females. For the Fire and Police groups, differences were found for the factors Non-emergency calls call and Communication with increased burden for police officers and Understandingwith increased burden for firefighters.

Sport was identified as the most common coping strategy. On average, most strategies were rated higher by women (including drinking alcohol) and Playing with children was not considered adequate coping. Correlations between strategies used, preferred and perceived preferred by the partner were also examined.

Findings can be implanted into officer and officer training, assistance to supervisors, departmental psychologists, peer-support programs, and ultimately to family members of male and female operators.

The gender results of the study may be limited because gender distribution was not equal, i.e., there are generally fewer women in the IRS, especially in the Police branch. The study was approved by the Faculty of Biomedical Engineering, Czech Technical University of Prague. The individual respondents gave consent by responding to the questionnaire. It will be useful if further studies focus on the partners' cooperative perceptions of each other's professions and coping strategies so that data are collected from the entire couple.