Pohledávky po splatnosti u malých a stredních podniku v Ceské republice/Overdue Receivables among Small and Medium Enterprises in the Czech Republic

Abstract

The adverse economic situation in the Czech Republic has elicited a rising number of proposals to commence insolvency proceedings. Insolvency proceedings are resolved by the Insolvency Act from January 2008. The longer the duration of insolvency proceedings, the higher their costs are, which reduce gained yields. This research is focused on the area of small and medium-sized enterprises. The research was based on a questionnaire survey in which representatives of small and medium-sized enterprises in the Czech Republic were addressed. Research has demonstrated that small and medium enterprises, for the most part, do not include an arbitration clause in purchase agreements. Small and medium enterprises tend to utilize court enforcement of receivables in exceptional cases and do not ascertain receivables of a subject in insolvency proceedings. The course of insolvency proceedings can be considered to be an urgent problem in need of a solution, as the longer the duration of insolvency proceedings, the higher the costs for the parties involved and the lower the total amount recovered.

Headnote

Abstract:

Purpose of the article: The adverse economic situation in the Czech Republic has elicited a rising number of proposals to commence insolvency proceedings. Insolvency proceedings are resolved by the insolvency act from January 2008. The longer the duration of insolvency proceedings, the higher are their costs, which reduce gained yields.

Methodology/methods: Research is focused on the area of small and medium-sized enterprises. The research was based on a questionnaire survey in which representatives of small and medium-sized enterprises in the Czech Republic were addressed. The questionnaire contained 18 closed questions. The research results are evaluated and presented through a graphical representation.

Scientific aim: The article aims to gain information from representatives of small and medium firms as to how they settle overdue receivables, how they enforce them, whether they have had experience with an arbitration clause and whether they have been participants in insolvency proceedings.

Findings: Research has demonstrated that small and medium enterprises, for the most part, do not include an arbitration clause in purchase agreements. Small and medium enterprises tend to utilize court enforcement of receivables in exceptional cases and do not ascertain receivables of a subject in insolvency proceedings. They mostly enforce their irrecoverable receivables themselves. The relative amount of transaction costs connected with enforcement of receivables is in the vicinity of 1 to 5%, and only a small part (1 to 5%) of the volume of overdue receivables in insolvency proceedings are truly successfully enforced.

Conclusions: The course of insolvency proceedings can be considered to be an urgent problem in need of a solution, as the longer the duration of insolvency proceedings, the higher the costs for the parties involved and the lower the total amount recovered.

Keywords: insolvency proceedings, receivables, executable title, small and medium enterprises, arbitration clause

JEL Classification: G33, G34

Úvod

Malé a strední podniky jsou povazovány za základní stavební kámen stabilní trzní ekonomiky (Bondarevová, 2010). Die Lace, Sundukové (2007) lze stav malého a stfedního podnikání v dañé zemi povazovat za indikátor úspésnosti ekonomickych a daftovych opatfení zavádénych danou vládou. Bohuzel jsou práve malé a stfední podniky postaveny do nevÿhodné situace zejména pfi financování svého podnikání. Casto trpí nedostatkem kapitálu a pfístup k cizím zdrojûm, napf. bankovním úverum nebo dotacím, je pro né casto velmi obtízny, jak uvádéjí i Kubícková, Marková (2011). Na druhou stranu jsou malé a stfední podniky píes velké riziko, kterému jsou vystaveny, mnohem lépe pfizpúsobivé nastolenÿm zménám nezli podniky velké. Redinová, Paseková (2013) konstatují, ze se v Ceské republice zvysuje pocet krachujících malÿch a stfedních podnikû zejména v závislosti na financní krizi a jejich následcích. Die jejich vyzkumu je vsak mezi MSP stále velké mnozství podnikû v postavení véfitele a je tedy na misté zajímat se o jejich postoje a zkusenosti pfi fesení nedobytnych pohledávek.

Nezaplacenou pohledávku lze na dluzníku vymáhat jednotlivé formou exekucního fízení. Kazdÿ z vëfitelû na základé vykonatelného exekucního titulu zahájí operaci, jejímz cílem je získat formou exekucního fízení co nejvétsí cást své pohledávky z dluzníkova majetku. V tomto pfípadé vétsinou platí pravidlo, kdo dfív pfijde, ten dfív bere. Jakmile je dluzníkúv majetek rozebrán, nezbyvá na pokrytí pohledávek ostatnich vëfitelû zádny majetek a exekucní fízení je zastaveno pro nemajetnost dluzníka.

Vykonatelnÿ titul je v podmínkách ceského práva materiální podmínkou pro zahájení exekucního fízení (Schelleová, 2008). Obecnë lze vykonatelnÿm titulem nazvat pravomocné a vykonatelné rozhodnutí správního nebo soudního orgánu, které pfiznává oprávnénému subjektu právo k tomu, aby se v pfípadé nutnosti mohl domáhat splnéní závazkového vztahu exekutivné. Jedná se o pfípady, kdy je zákonem nebo oprâvnënÿm subjektem práva ulozena urcitá povinnost, a ta nebyla ve stanovené lhütë fádné splnéna. Dalsím pfípadem, kterÿ vede ke vzniku exekuce, je ten, kdy existují listiny, v nichz na sebe dluzník dobrovolné bere tuto povinnost a souhlasí s nucenÿm vÿkonem, v pfípadé, ze ulozenou povinnost nesplní ve stanovené lhütë (Srotÿf, 2007). Mezi exekucní tituly patfí v Ceské republice rozhodnutí soudu, jakÿmi jsou rozsudky, platební rozkazy, sménecné platební rozkazy, vykonatelnÿ smir nebo trestní pfíkazy. Dále sem fadíme rozhodnutí orgánú státni správy a územní samosprávy (platební vÿmëry ci vÿkazy nedoplatkû ve vécech daní a poplatkú), rozhodnutí a vÿkazy nedoplatkû ve vécech nemocenského pojisténí a sociálního zabezpecení, notâfskÿ zápis se svolením k vykonatelnosti a také rozhodcí nález (Bafinová, Vozftáková, 2007). Nutnou podmínkou pro zahájení exekucního fízení je vykonatelnost tëchto titulû. Pod touto podmínkou se rozumí, ze dokument vydanÿ soudem nebo rozhodcem nabyl právní moci a také uplynula lhúta urcená ke splnéní ulozené povinnosti (Schelleová et al, 2008).

Kromé rozhodnutí soudu mûze bÿt exekucním titulem také rozhodcí nález. Ten je vÿsledkem mimosoudního fesení pohledávky v prodlení - rozhodcího fízení, které se fídí zákonem c. 216/1994 Sb., o rozhodcím fízení a vÿkonu rozhodcích nálezú v platném znéní. Rozhodcí fízení mûze bÿt rozhodováno bud' samostatnÿmi rozhodci, nebo stàlÿm rozhodcím soudem. Nejznáméjsím rozhodcím soudem je na územní Ceské republiky Rozhodcí soud pfi Hospodáfské komofe Ceské republiky a Agrámí komofe Ceské republiky. Rozhodci, ktef i mohou bÿt voleni pro rozhodování sporû, jsou uvedeni na seznamu rozhodcû, kterÿ spravuje Ministerstvo spravedlnosti v souladu se zákonem o rozhodcím fízení (Rozhodcí soud, 2013). Pro to, aby mohl bÿt spor fesen pomocí rozhodcího fízení, je nutné sepsat rozhodcí smlouvu, která mûze bÿt dvojího typu. Prvni mozností je sepsání smlouvy o rozhodci, která se vsak vyuzije v pfípadé, kdy uz spor vznikl. Pfedbëznÿm opatfením pro fesení sporu je vlození tzv. rozhodci dolozky jako závérecného ustanoveni uzavírané smlouvy. Dolozka potom opravñuje poskozenou stranu k zahájení rozhodcí fízení, které bude feseno rozhodci v dolozce urcenÿmi. V pfípadé, ze rozhodci nejsou urceni, je vhodné do dolozky uvést zpûsob, jakÿm budou zvoleni (Nesnidal, 1997).

Paklize má dluzník vice vëfitelû, u kterÿch je v prodlení a není schopen své závazky uhradit, lze práva vëfitelû vymáhat také kolektivné ve formé insolvencního fízení.

Práve insolvencní fízení se v posledních letech dostává do popfedí zájmu, kterÿ je zpúsoben zejména zvysujícím se poctem podnikû koncících ve stavu insolvence. Jak uvádí Durica (2010), "konkurzní právo je nevyhnutelnou soucástí kazdého právního fádu ve státech s trzní ekonomikou". Jakubík, Seidler (2009) dodávají: "insolvencní mechanismy patfí mezi stézejní parametry rozvoje celé ekonomiky", protoze tarn, kde funguje insolvencní fízení, kde funguje vymahatelnost pohledávek, je na jedné strané ochota vëfitelû pûjcovat, na strané druhé pomáhá subjektûm v potízích stát se znovu aktivními a následné pozitivné ovlivñovat ekonomickÿ vÿvoj. Na území Ceské republiky se problémy podnikatelského sektoru spojené s insolvencí nebo pfedluzením fídí podle tzv. insolvencního zákona - zákona o úpadku a zpûsobech jeho fesení (Redinová, Paseková 2013).

1. Metodologie vÿzkumu

Vÿzkum vycházel z dotazníkového setfení, v jehoz rámci byli osloveni zástupci malÿch a stfedních podnikû z Ceské republiky. Dotazníky byly sesbírány pomocí studentû fakulty managementu a ekonomiky, Univerzity Tomáse Bati ve Zlíné. Studenti byli vyzváni, aby s zádostí o vyplnení dotazníku oslovili libovolné podniky v rámci Ceské republiky. Byly tak získány 252 vyplnéné dotazníky. Dotazníky obsahovaly kromé otázek jméno studenta, kterÿ zprostfedkoval jeho vyplnení a odkaz na kontaktní osobu daného podniku. Zpëtnÿm dotazem u zástupce podniku byla namátkou ovéfena asi jedna desetina dotazníkú.

Jednotliví respondenti byli dotazováni na otázky tÿkajici se pohledávek po splatnosti, které evidují ve svém úcetnictví, na zpûsoby, jakÿmi jsou ve spolecnostech vymáhány, tedy vymáhání vlastními silami nebo extemí firmou, vymáhání soudní cestou. Dotazovali jsme se také na zkusenosti s rozhodcí dolozkou, na jejímz základé mohou vymáhat zaplacení pohledávky mimosoudní cestou s mozností získat vykonatelnÿ exekucní titul a na zkusenosti s insolvencním fízením, zejména na jeho nákladovost a vÿtëznost.

Dotazník obsahoval 18 uzavfenÿch otázek.

1. Kolik má Vase spolecnost zamëstnancû?

2. Obrat nasí spolecnosti je:

3. Bilancní suma nasí spolecnosti je:

4. Je standardní soucástí Vámi uzaviranÿch obchodních smluv rozhodcí dolozka?

5. Evidujete ve svém úcetnictví pohledávky po splatnosti, tj. vice nez 90 dnû?

6. V jaké vÿsi máte evidovány pohledávky po lhütë splatnosti?

7. Zajisfujete pohledávky po splatnosti vykonatelnÿm titulem (platební rozkaz, notáfsky zápis, smënecnÿ platební rozkaz, rozhodcí nález, exekutorskÿ zápis)?

8. Kolik procent objemu pohledávek po splatnosti máte opatfeno vykonatelnÿm titulem?

9. Zaj isfiuj ete vymáhání pohledávek po splatnosti?

10. Byli jste úcastníky insolvencního fízení (v pozici véfitele)?

11. Jak zjisfujete, ze Vase pohledávka je v insolvencním fízení?

12. Jaké procento Vasich pohledávek po splatnosti bylo feseno v insolvencním fízení?

13. Jaká byla relativní vÿse vÿtëzku pohledávek fesenÿch v insolvencním fízení?

14. Transakcní náklady spojené s vymáháním pohledávky (napf. náklady pfi sepsání pfihlásky do insolvencního fízení právníkem, jednání u soudu) byly z objemu pohledávky:

15. Provéfujete své potenciální obchodní partnery z hlediska jejich platební schopnosti?

16. Jsou podle Vaseho názoru informace o obchodních partnerech v CR dostatecné dostupné a transparentní?

17. Uvefejñujete vsechny pozadované informace v obchodním rejstfíku?

18. Myslíte si, ze by zpfísnéní postihu za neuvefejnéní informací v obchodním rejstfíku pomohlo vyfesit problém nezvefejftování?

Formulace otázek byla vedena snahou získat jednak základní informace o podniku (otázky 1 az 3), tak také informace o tom, jakÿm zpûsobem podnik fesí problematiku pohledávek po splatnosti. Snahou bylo vytvofit dotazník, kterÿ by pro respondenta nebyl pfílis nàrocnÿ. Dotazník nabízel soubory odpovédí v rozsahu od dvou do sedmi mozností. V pfípadé dvou odpovédí, otázky 5, 7, 16, 17, 18, se jednalo o odpovédí typu Ano, Ne. Moznosti odpovédí dalsích otázek jsou uvedeny v kapitole 2.

Pfi vyhodnocování odpovédí na jednotlivé otázky byly ze souboru dotaznikû vylouceny vzdy ty dotazníky, které na pfíslusnou otázku odpovéd' neuvádély, pfípadné odpovídaly nekonsistentné. Jednalo se vzdy fádové o jednotky vyloucenÿch dotaznikû.

2. Vÿsledky

První tfi otázky se tÿkaly velikosti podniku. Pro úcely klasifikace podnikû pfi zpracování dotaznikû bylo vyuzito jen údaje o poctu zamëstnancû. Podniky s poctem zamëstnancû mensím nez 250 jsou povazovány za malé a stfední, podniky s poctem zamëstnancû 250 a vice jsou oznacovány jako velké podniky. V tomto smyslu se setfení tÿkà 209 malÿch a stfedních podnikû a 43 podnikû velkÿch. Klasifikace podnikû jen podle poctu zamëstnancû byla pro vyhodnoceni zvolena proto, ze velké procento respondentû na otázky 2 a 3 neodpovidalo.

Ceskÿ právní systém umozftuje zùcastnënÿm stranám jiz pfi uzavírání smlouvy pouzít rozhodcí dolozku, která je uplatnitelná v pfipadë nezaplaceni pohledávky ve stanoveném terminu. Na základé této dolozky zasle vëfitel pfi prodlení dluznika zvolenému rozhodcí nebo rozhodcimu soudu zalobu, kterou je rozhodcí rízení zahájeno. Po jeho probehnutí je vydán rozhodcí nález. Jestlize tentó nález nabude právni moci, stává se vykonatelnym exekucnim titulem, ktery je podkladem pro zahájeni exekucniho rízení.

Byly sledovány relativní cetnosti jednotlivych odpovedí na otázku 4 v závislosti na velikosti podniku. Vÿsledek je znázomen sloupcovÿm grafem na obr. 1. Je zrejmé, ze v drtivé vëtsinë podnikü management rozhodcí dolozku do svych smluv nezahrnuje. Pokud management podnikü do kupních smluv rozhodcí polozku zahme, dává pfednost zapojeni rozhodcû ze seznamu rozhodcú pro rozhodování o spotfebitelskych smlouvách oproti rozhodcüm v seznamu neuvedenÿm.

Otázky 5 az 14 jsou zamëfeny na jev insolvence a na zkusenosti podnikü s tímto jevem. Pro odpovedi 5 a 10 mûzeme respondenty rozdélit do tfí skupin. Jedna skupina obsahuje úcastníky, kterí ve svém úcetnictví neevidují pohledávky po splatnosti. Ve druhé a tfetí skupinë jsou úéastnici, ktefí pohledávky po splatnosti evidují. Pfitom úéastnici ve druhé skupinë nebyli úéastniky insolvenéniho fízeni a úéastnici ve tfetí skupinë jimi byli. Relativní éetnosti zastoupení úéastníku ve zminënÿch skupinách podle velikosti podniku znázorftuje sloupcovy graf na obr. 2.

U malÿch a stfednich podnikü jsou vsechny tri uvádené skupiny pribliznë stejnë poéetné. U velkÿch podnikü je vyraznë nejpocetnejsi skupina podnikü, které se úcastnily insolvencního rízení. Vetsí podniky se pravdëpodobnë setkávají s problematikou pohledávek po splatnosti ëastëji nez podniky mensí a na zàkladë získanych zkuseností stanovily systém, jak tyto pohledávky resit. V zahájení insolvenéního rízení jim pravdëpodobnë pomüze i podnikovÿ právník nebo advokátní kancelár, kde je postizená spoleënost stálym klientem.

U podnikü, které ve svém úéetnictví evidují pohledávky po splatnosti, byly dále sledovány odpovëdi na otázky 6 az 10. Relativní éetnosti podnikü podle vyse evidované pohledávky po lhûtë splatnosti s ohledem na velikost podniku ukazuje obr. 3.

Z grafu je zrejmá pfevaha pohledávek ve vysi prekraéující 1 mil. Kë bez ohledu na velikost podniku.

V souvislosti s rizikem nedobytnosti pohledávky je pfekvapivÿ vysledek zkoumání individuálního vymáhání pohledávek soudní cestou. Graf na obr. 4 ukazuje, ze vymáhání nedobytné pohledávky formou soudního sporu, a tedy následnym získáním vykonatelného titulu, u podnikü rozhodnë není prevládající praxí.

Graf ukazuje, ze malé a stfedni podniky uzívají soudní vymáhání pohledávek s následnym získáním vykonatelného titulu spíse vÿjimecnë. U velkych podnikü je patmá tendence k obëma extrémûm, tj. pohledávky bud' nevymáhat vübec, nebo naopak opatrení vykonatelnym titulem vyuzívat casto. Zejména vétsí podniky mají zpravidla vyssí vyjednávací sílu a z toho düvodu je pro ne snazsí prosadit do uzavírané smlouvy uvedeni rozhodcí dolozky. Jestlize dojde následné k necekanému problému pñ plnéni smlouvy, získává tak spolecnost relativné rychle rozhodcí nález slouzící jako exekucní vykonatelnÿ titul.

Dále se v otázce 11 hledala odpovéd' na otázku, jak podniky zjist'ují, zda mají pohledávku u podnikü v insolvencnim rízení. Podniky byly rozdëleny do skupin podle toho, zda zjisfování provádí a v prípade, ze ano, provádí-li zjisfování vlastními silami nebo s vyuzitím extern! spolupráce. Relativní cetnosti zastoupení podnikü v techto skupinách s prihlédnutím k velikosti podnikü ukazuje graf na obr. 5.

Graf ukazuje, ze podniky zjisfování provádí vétsinou vlastními silami. Malé a strední podniky toto zjisfování casto neprovádéjí vübec. Vyuzití extemího zpracováni je vyuzíváno v malé míre, a to spíse velkÿmi podniky. Pravidelná kontrola insolvencního rejstríku je pritom rozhodující v prípade, kdy dojde k zahájení insolvencního rízení na dluzníka. Po zahájení insolvencního rízení je totiz soudem urcena lhüta pro prihlásení pohledávek a jestlize neni pohledávka v tomto termínu prihlásena, neni na ni uz v prübéhu insolvencního rízení brán zretel.

Vyuzití vlastních zamëstnancû prevládá i pñ vymáhání pohledávek, otázka 9 graf na obr. 6 zobrazuje relativní ëetnosti skupin podnikú podle toho, zda zajisfují vymáhání pohledávek po splatnosti, pripadnë, zda tak ciní prostrednictvím vlastních zamëstnancû nebo prostrednictvím extemí spoleënosti.

Ve srovnání se zjisfováním, zda je pohledávka za subjektem v insolvenënim rízení, je zde patmá nizsí mira nezájmu, a je zde vice vyuzíváno sluzeb extemí ch spoleënosti. Vëtsina z dotázanych spoleënosti, af jiz se jedná o malé a strední podniky nebo o podniky velké, vymáhání pohledávek po splatnosti zajisfuje. Z predchozích grafü vyplyvá, ze v dotázanych podnicích se éasto resí problém nedobytnych pohledávek az v momenté, kdy dluzník prestává plnit své povinnosti. Potom je plnëni vymáháno zejména vlastními pracovníky vëritelské spoleënosti. Mensí vyznam je vsak pñkládán prevenci nesplacenych pohledávek, tedy pñ zjisfování informací o budoucím odbërateli nebo pfi zajistëni vzniklé pohledávky.

U respondent, kterí evidují ve svém úéetnictví pohledávky po splatnosti a souëasnë byli úéastníky insolvenëniho rízení (tfetí skupina v grafu na obr. 2), byly dále sledovány odpovëdi na otázky 12 az 14 tykající se relativní vÿse pohledâvek fesenÿch v insolvenënim fízení, relativní vÿse vÿtëzku tëchto pohledâvek a relativní vÿsi transakënich nàkladù spojenÿch s vymáháním pohledâvek. Vÿsledek tohoto setfení ukazují grafy na obr. 7, 8 a 9.

Grafy na obr. 7 a 8 ukazují, ze dominantnë jen velmi malá ëàst objemu pohledâvek po splatnosti je fesena v insolvenënim fízení a dále, ze jen velmi malá ëàst objemu pohledâvek po splatnosti v insolvenënim fízení (1 az 5%) je skuteënë ùspësnë vymozena.

Graf na obr. 9 fíká, ze transakëni náklady spojené s vymáháním pohledâvek po splatnosti fesenÿch v insolvenënim fízení jsou relativnë malé, naprosto pfevazující je situace, kdy transakëni náklady nedosahují ani 5% objemu vymáhané pohledávky, a to bez ohledu na velikost podnikù.

V otázkách 15 az 18 byl sledován uzivatelskÿ vztah podnikù k informacim zvefejùovanÿch v obchodnim rejstfiku. Podniky byly rozdëleny do tfi skupin. Do skupiny "pasivni uzivatel,, byly zafazeny podniky, které informace zvefejñované v obchodnim rejstfiku uzívají k provëfeni potenciálních obchodnich partnerù, ale sami informace v obchodnim rejstfiku nezvefejñují, v jistém smyslu se tak chovaji paraziticky. Podniky, které informace zvefejñované v obchodnim rejstfiku nevyuzívají k provëfeni potenciálních obchodnich partnerù, patfi do skupiny nazvané "nevyuzívající podnik". Do tfetí skupiny nazvané "aktivni uzivatel" patfí podniky, které informace v obchodním rejstfíku uzívají k provëfeni potenciálnich obchodních partnerû a sami údaje 0 sobé zvefejñují v obchodním rejstfíku. U vsech tfí vymezenÿch kategorií jsou sledovány zvlásf podskupiny podle odpovédi na otázku 18 o uziteénosti zpfísnéní postihu za neuvefejnéni informací v obchodním rejstfíku. Podskupiny jsou oznaéeny ,,postih uziteënÿ", "postih neuziteény".

Graf na obr. 10 ukazuje, ze pfevázná éást podnikû spadá do skupiny aktivnich uzivatelû informací zvefejftovanÿch v obchodním rejstfíku, pfitom nadpoloviéní vëtsina respondentû zastává názor, ze zpfísnéni postihu za neuvefejnéni informací v obchodním rejstfíku by pomohlo fesit problém nezvefejñování. Pfekvapivé je, ze k problému postihu se kladné staví vëtsina podnikû nejen v celkovém úhmu, ale 1 v rámci jednotlivÿch skupin, tedy i skupiny pasivních uzivatelû, jinÿmi slovy souhlasí s vlastním postihem.

3. Diskuse

Jiz pfi uzavírání obchodních smluv je dobré mit na paméti riziko nesplacení pohledávky odbératelem. Prvním krokem dodavatele vstupujícího do jednání s odbëratelem by jistë mélo bÿt zjisténí základních informací o budoucím odbërateli a u vétsího kontraktu i posouzeni vÿvoje hospodâfskÿch vÿsledkû odbëratele a jeho platební morálky. Je vsak tfeba pamatovat i na zajistëni smluvniho vztahu pro pfipad nesplnëni povinností z nëho vyplÿvajicích, jako je tfeba smluvní pokuta, ûroky z prodleni nebo zástavní právo. Jako dalsí alternativa se nabízí také moznost zapracování rozhodéí dolozky pfimo do sepisované smlouvy. Ta pak pfedstavuje moznost, jak rychle mimosoudní cestou ziskat vykonatelnÿ exekuëni titul. Z vÿzkumu vsak vyplÿvà, ze tato varianta neni v praxi pouzívána pfílis ëasto. To platí zejména pro mensí firmy. Dûvodem mùze bÿt neznalost této moznosti právé v mens ich firmách, kde nemají k dispozici právní pomoc. Vÿzkumem vsak bylo zjistëno, ze vymáháni nezaplacené pohledávky, af jiz vlastnimi silami nebo extemí firmou, má zvysující se tendenci. V pfipadë, kdy chce vëfitel sám vymáhat nesplacenou pohledávku, nabízí se moznost soudního fízení, jehoz vÿsledkem mùze bÿt exekuëni vykonatelnÿ titul. Nesmi vsak podle novely exekuëniho fádu a obëanského soudního fádu, která nabyla ûëinnosti 1. ledna, zapomenout na zasláni pfedzalobni vÿzvy pfed podáním zaloby k soudu. Bez tohoto kroku nemûze po dluzníkovi zádat náhradu nákladú soudního fízení (Será, Benes, 2013). Problematická je potom situace, kdy nëkterÿ z dalsích vëfitelû, pfipadnë sám dluznik, podá insolvenéní návrh. Zahájenim insolvenéního fízení se pfipadnë zahájené exekuëni fízení pferusuje a náklady, které jiz vëfitel vynalozil na samostatné vymození pohledávky, mu jiz nikdo nevrátí. Tyto náklady nebÿvaji zanedbatelné, zahmují náklady na komunikaci s dluznikem, na právní zastoupení i soudní poplatky. Navíc, pokud je zahájeno insolvenéní fízení a vëfitel se se svou pohledávkou véas pfihlásí, nezaruëuje mu vykonatelnÿ exekuëni titul zádné pfednostni právo na uspokojení pohledávky. Vÿhodou by vsak mohla bÿt snadnëjsi dûkazni pozice pfi pfípadném vzniku incidenëniho sporu.

Resení nedobytnÿch pohledávek formou insolvenéního fízení vsak nebylo u dotazovanÿch firem zjistëno jako velmi ëasté. Vëtsinou se tímto zpúsobem vymáhá kolem pëti procent pohledávek po splatnosti. Moznou pfíéinou je velmi nizká mira návratnosti, jez je die dotazovanÿch vëtsinou jen do pëti procent objemu nedobytné pohledávky. U malÿch a stfednich podnikû pak byla zaznamenána i vyssí vÿtëznost, pfibliznë 13% dotazovanÿch uvàdi vÿtëznost mezi 16 a 30 %. K otázce transakënich nàkladû, které jsou s vymáháním pohledávky formou insolvenéního fízení spojeny, firmy uvádí, ze vëtsinou nepfesahují hranici pëti procent objemu pohledávky, a vsak malé a stfední podniky uvádéjí i náklady vyssí.

Záver

Podle Kislingerové (2013) je soustavnÿ pokles kvaüty konkurenéní schopnosti jedním z faktorû chabého hospodáfského vÿvoje národního hospodáfství. Zároveñ jde o jeden z faktorû, které omezují a dlouhodobë budou omezovat hospodâfskÿ rûst v celém regionu stfední Evropy.

Jednou z dûlezitÿch souéástí celkového prostfedí, které urëuje konkurenéní schopnost celé národní ekonomiky a jednotlivÿch podnikatelskÿch subjektû v jejím rámci, je právé vymahatelnost pohledávek. Bohuzel nelze v ëeském prostfedí v souëasnosti povazovat vymahatelnost pohledávek za prvek, kterÿ by do budoucna umozñoval vyssí konkurenceschopnost národní ekonomiky (Schönfeld, 2013).

Insolvenéní fízení je v rámci Ceské republiky feseno zákonem o úpadku a zpûsobech jeho fesení. Tentó zákon patfí k velmi mladÿm zákonúm, nabyl ûëinnosti teprve v roce 2008. Vzhledem k souéasné nepfíznivé hospodáfské situaci Ceské republiky, ze které plyne i dramaticky se zvysující poëet návrhú na zahájeni insolvencního rízení, které jsou dorucovány insolvenéním soudûm, se insolvencní rízení stává velmi aktuálním tématem.

Reseni prûbëhu insolvenéního rízení múzeme pokládat za naléhavÿ problém, jelikoz éím déle trvá insolvenéní rízení, tím vyssí jsou pro zúéastnéné strany náklady a snizuje se také celková získaná éástka.

Podekování

Tentó príspévek je jedním z vystupú projektu IGA/FaME/2013/002 registrovaného na Fakulté managementu a ekonomiky Univerzity Tomáse Bati ve Zlíné s názvem "Tvorba modelu komplexního ohodnoceni miry zadluzenosti malÿch a stredních podnikû s ohledem na riziko vzniku insolvence" a projektu TD020190 "Vyzkurn insolvenéní praxe vCRs cílem vytvoñt návrhy zmén legislative kterÿ by umoznil zvyseni vÿnosû z insolvenéních rízení pro véritele, a tím napomohly ke zvyseni konkurenceschopnosti éeské ekonomiky" registrovaného u Technologické agentury CR (TA CR).

Sidebar

Doruceno redakci: 12.11. 2013

Recenzováno: 19.2. 2014

Schváleno k publikování: 29. 8. 2014

References

Literatura

Bannová, D., Vozñáková, I. (2007). Pohledávky - právné - dañové- úcetné. 3. rozs. vyd., Grada, Praha.

Bondareva, I. (2010). Rozvoj malého a stfedného podnikania v Slovenskej republike. Trendy ekonomiky a managementu, 4(6), s. 48-56.

Durica, M. (2010). Konkurzné právo na Slovensku a v Európskej únii. 2. vyd., Eurokodex, Bratislava.

Jakubík, R, Seidler, J. (2009). Insolvence podnikû a její makroekonomické determinanty. Ekonomicky éasopis, 57(7), s. 619-633.

Kislingerová, E. (2013). Metody mefení konkurenceschopnosti a perspektivy vÿvoje Ceské ekonomiky v letech 2014 az 2016. In E. Kislingerová a J. Spieka (Eds.), 7. Mezinárodní iconference Faktory prosperity podnikû v lokálním a globáním prostredí optikou roku 2013, Vysoká skola ekonomická, Fakulta podnikohospodárská, Praha, s. 216-223.

Kubícková, L., Marková, S. (2011). Identifikace kliéovÿch faktorû úspéchu intemacionalizace malÿch a stredních firem podnikajících v oboru strojírenství. Trendy ekonomiky a managementu, 5(9), s. 24-32.

Lace, N., Sunduková, Z. (2007). Regional development problems of small and medium-sized enterprises in Latvia. Trendy ekonomiky a managementu, 1(1), s. 46-55.

Nesnídal, J. et al. (1997). Lexikon obchodního práva. 1. vyd., Sagit, Ostrava.

Redinová, H., Paseková, M. (2013). Postoje vlastníkú malÿch a stredních podnikû k problematice insolvence v Ceské republice a Slovenské republice. Trendy ekonomiky a managementu, 13(13), s. 84-90.

Schönfeld, J. (2013). Vliv vymahatelnosti pohledávek na konkurenceschopnost.. In E. Kislingerová a J. Spieka (Eds.), 7. Mezinárodní /conference Faktory prosperity podnikû v lokálním a globáním prostredí optikou roku 2013, Vysoká skola ekonomická, Fakulta podnikohospodárská, Praha, s. 539-543.

Será, M., Benes, O. (2013). ,Jíékolik poznámek k aktuálním zménám v exekuéním fádu a k zavedení povinné predzalobní vyzvy". [online] [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/nekolikpoznamek-k-aktualnim-zmenam-v-exekucnim-radu-a-kzavedeni-povinne-predzalobni-vyzvy-88306.html.

Schelleová, I. et al. (2008) Exekuce. 1. vyd., KEY Publishing, Ostrava.

Srotÿf, J. (2007). "Co je minëno pod pojmem vymáhání dañovych nedoplatkû a daûovou exekuciTi. [online] [cit. 2013-05-14], Dostupné z: http://www.konkursninoviny.cz/clanek/co-je-mineno-pod-pojmem-vymahanidanovych-nedoplatku-danovou-exekuci.

Rozhodci soud (2013). "0 rozhodcím rízení". [online] [cit. 2013-05-14], Dostupné z: http://www.soud.cz/orozhodcim-rizeni.