Content area
Full Text
Philipp THER Die dunkle Seite der Nationalstaaten. "Ethnische Säuberungen' im modernen Europa Göttingen, Vandenhoeck and Ruprecht 2011, 304 s., ISBN 978-3-525-36806-0. Bonn, BpB - Bundeszentrale für Politische Bildung 2012, 304 s., Sonderausgabe, ISBN 978-3-8389-0325-5.
(Pfeklady: Ciemna strona panstw narodowych. Czystki etniczne w nowoczesnej Europie, Poznan, Wydawnictwo Poznahskie 2012, 488 s., ISBN 978-83-7177-850-6; The dark side of nation-states. Ethnic cleansing in modern Europe, New York - London, Berghahn 2014,281 s" ISBN 978-1-78238-302-4.)
Závazná syntetická práce nëmeckého, ceské historiografii dobre známého badatele o moderních a soudobÿch dëjinâch strední a vychodní Evropy doznala hned po vydání siroky domácí i mezinárodní ohlas a byla s minimálním odstupem vydâna v Polsku a USA.1 Není to dáno jen skutecností, ze Ther zvolil za téma jedno z dnes nové aktuálních, pritom nejménë od závéru 19. století trvale prítomnych evropskych a svëtovÿch traumat, totiz etnické cistky a nucené migrace velkÿch skupin obyvatelstva. Ther totiz neprinesl "pouhé" obohacení tématu o nová dílcí fakta nebo regionální pohledy (i kdyz jeho kontextualizace evropské problematiky s britskymi zkusenostmi a metodami "reseni" etnickych problémü v Indii a Palestinë takovym obohacením jednoznacnë jsou a také u jednotlivych "prípadovych studií" autor dûkladnë resersoval ve vydanych, vÿjimecnë i archivních pramenech), ale predevsím dal tomuto "starému" tématu zcela novou, "radikálné revizionistickou" nosnou metodickou perspektivu.2
Etnické cistky pro néj nejsou néjakymi emotivními excesy jakychsi "horsich Evropanû", tedy vyrazem mezietnické msty civilizacné mène vyvinutÿch národú vychodní poloviny Evropy. Zde autor vyslovnë vstupuje do polemiky s Normanen Naimarkcm a jeho koncepcí,3 opfenou o pfedstavu nenávisti a msty mezi etniky (s. 16). Etnické cistky a vyhnání ovsem pro Thera nejsou ani "az" zlocinnym produktem ideologií totalitních rezimû. Misto toho máme - jak autor ríká hned na prvé stránce úvodu knihy - co cinit s racionálné pocatym a politickymi strategiemi jiz v 19. století odkojenym "ditëtem nacionálního státu a tedy i ústrední soucástí evropské moderny", usilující o etnickou homogenizaci nacionálnë definovanÿch státních území. Toto zlé "ditë" evropského pokroku se mohlo giganticky rozvinout jen v dúsledku dalekosáhlého mezinárodního konsensu, neseného predevsím velmocemi.4 Autor tu konkrétnë jmenuje Velkou Británii a Francii a vyslovnë se staví proti omezování problematiky etnickych cistek na (jiho-)vychodní polovinu Evropy.
K tématu etnickych cistek, vyhnání a nucenych presídlení existuje dnes rozsáhlá literatura, dílcími studiemi, edicemi pramenného materiálu a monografickymi pohledy na to ci ono...