Content area
Full Text
Die Habsburgermonarchie 1848-1918 Bd. IX/1, Soziale Strukturen. Von der Feudal-Agrarischen zur Bürgerlich-industriellen Gesellschaft Hrsg, von Helmut RUMPLER und Peter URBANITSCH Teilband 1/1 : Lebens- und Arbeitswelten in der industriellen Revolution Teilband 1/2: Von der Stände- zur Klassengesellschaft Wien, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften (VÖAW) 2010, XXIV+1822 s., ISBN 978-3-7001-6892-8.
Bd IX/2, Soziale Strukturen. Die Gesellschaft der Habsburgermonarchie im Kartenbild. Verwaltuns-, Sozial- und Infrastrukturen. Nach dem Zensus von 1910 Hrsg, von Helmut RUMPLER und Martin SEGER Wien, VÖAW 2010,362 s. s 96 mapami, ISBN 978-3-7001-6721-1.
Vice nez jednu vëdeckou generaci vycházejí monumentální dëjiny Habsburské monarchie 1848-1918, které nejdríve vydával Adam Wandruschka, poté Helmut Rumpler s Peterem Urbanitschem. Jedná se obdivuhodné dílo jiz z toho prostého duvodu, ze tri zminëni rakoustí historici udrzeli v pravidelném chodu nárocny akademickÿ projekt základního vyzkumu, jehoz vÿznam a ani vÿsledek nemohl koncem sedesâtÿch let 20. stoleti nikdo z nich dohlédnout. První svazek vysel v roce 1973 a pfedstavuje nádherny pomník dnes jiz opustëné kliometrii jako vsespasitelné metodë vyzkumu hospodâfskÿch dëjin. K dokonceni celého projektu zbyvá vydat (jiz jen) dva zàvërecné svazky: Prvnísvétovou válku a Kulturu a spolecnost. K první svëtové válce uz vysly statistiky obëti.
Poslední v úplnosti vydané svazky tohoto projektu se vënuji sociálním dëjinâm, respektive sociálním strukturám, zivotm'm svëtûm, spolkové cinnosti, vefejnému minëni a resení sociální otázky. Jsou tak pomyslnym vrcholem celého díla. Sociální dëjiny - a nikoliv napríklad zahranicní politika, diplomacie ci mapování vyvoje represivních slozek státu - tvorí korunu a osu projektu. V rámci historiografického provozu jsou totiz metodicky a metodologicky ncjnárocnéjsím, ncjkritictéjsím úkolem. Pfedstavují jakysi stfedobod, kam se sbíhá velmi rozmanitÿ vyzkum, kde mají byt zfejmé koncepcní postoje a kde se mohou odkryvat svëtonâzorové pfedstavy historika - autora. Proto vsichni do projektu nezainteresování historici po léta sledovali s jistym napétím, jak se rakoustí kolegové právé s takovymto svízelnym úkolem vyrovnají. I do nasí historické obce pronikaly zprávy o castych metamorfózách autorského kolektivu a o interních koncepcních diskusích.
Pfedlozenÿ vysledek je nejen pro mne celkem prekvapivy. Zcela na zacátku musím konstatovat, ze autori se teoretickÿmi úvahami o zpûsobu uchopení matérie sociálních dëjin prílis netrápili, respektive nenechali se dopredu uvázat k zpracování jednotnÿm, pro vsechny autory zàvaznÿm konceptem sociálních dëjin. Nicménë toto tvrzení potrebuje korekci: vydavatelé a autori jednotlivÿch textû nejednali bezkoncepënë. Za svúj hlavní úkol...