Die Wiener Hofburg 1521-1705. Baugeschichte, Funktion und Etablierung als Kaiserresidenz

Herbert KARNER (Hg.) Die Wiener Hofburg 1521-1705. Baugeschichte, Funktion und Etablierung als Kaiserresidenz (= Veröffentlichungen zur Bau- und Funktionsgeschichte der Wiener Hofburg 2) Wien, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften 2014, 630 s., ISBN 978-3-7001-7657-2.

Druhÿ dil ëtyrsvazkové syntézy o stavebnich dëjinâch vídeñského Hofburgu ohraniëila léta 1521 a 1705.' Dolní periodizaéní mezník souvisel s pocátkem vlády arciknízete Ferdinanda nad dolnorakouskÿmi zemëmi. Horní ëasovou hranici vÿkladu vymezilo úmrtí císafe Josefa I. Na tvorbë rozsáhlého textu se podílelo celkem sedm autorek a autorû, v jejichz éele stál videûskÿ historik umëni Herbert Karner, jenz patrí v souëasnosti mezi prední evropské znalce dëjin barokní architektury v podunajském prostoru. Dlouhodobé vëdecké úsilí jednotlivÿch autorek a autorû o syntetické vylíéení architektonického vÿvoje ranë novovëkého Hofburgu se zretelnë zrcadlí jiz v celé radë jejich analytickÿch statí, které vyvolaly zaslouzenÿ zájem odborníkú (zvlásté bibliografické odkazy ñas. 603-605, 613-614).

Zatímco stavební promëny renesanéního Hofburgu za Ferdinanda L, Maxmiliána IL, Rudolfa II. a Matyáse sledovali Renate Holzschuh-Hofer a Markus Jeitler, vénoval Herbert Karner pozornost barokním promënàm císarské rezidence ve Vídni od dvacàtÿch let 17. do poéátku 18. století, kdy její podobu uréovali Ferdinand IL, Ferdinand III. a predevsím Leopold I. Na jejich zjisténí navázala Andrea Sommer-Mathis vÿkladem o vyuzívání vnitrních i vnëjsich prostor barokniho Hofburgu k porádání hudebních, divadelnich a tanecních pfedstavení. Knihu obohatily dílcí vstupy z pera Sibylle Grün, Jaroslavy Hausenblasové a Jochena Martze, které kromë obecnÿch souvislosti dëjin habsburské dynastie v raném novovëku doplnily pohled na stavební promëny Hofburgu o vÿvoj zahrad a nëkterÿch specializovanÿch budov, zvlàstë dvorského spitálu.

Tvorbë objemného díla predcházel nejen nákladny stavebnë-historickÿ prûzkum Hofburgu, ale také shromázdéní roztrousenÿch poznatku odborné literatury, pocetného souboru cennÿch katalogû umëleckohistorickÿch vÿstav a zvlàstë casovë nárocné Studium badatelsky dosud témër nevyuzitÿch pisemnÿch a ikonografickÿch pramenû, predevsim stavebních instrukci, ûctû, korespondence, plânû a vÿtvarnÿch dël. Mimofâdnou vypovídací hodnotu o podobë Hofburgu a zarízení jeho interiérû si uchovala osobní svëdectvi diplomatû a dalsích zahranicních návstévníkú, kterí s rozmanitÿm posláním prijeli do métropole na Dunaji v 16. a 17. století. Dûraz na ukotvení stavebních a funkcních dëjin Hofburgu v typologicky rozmanitÿch pramenech umoznil autorkám a autorûm zvolit takovÿ interpretacní prístup k umëleckohistorickému tématu, z néhoz se nastéstí nevytratily osoby, které svou tvúrcí, správní a administrativní cinností ovlivñovaly tvár císarské rezidence a odpovídaly za kazdodenní provoz jednotlivÿch...