Content area
Full Text
Kateřina KRÁLOVÁ - Jiří KOCIAN - Kamil PIKAL (Hrsg.) Minderheiten im sozialistischen Jugoslawien. Brüderlichkeit und Eigenheit Frankfurt am Main, Peter Lang Edition 2016, 418 s., ISBN 978-3-631-67026-2.
„Bratstvo i jedinstvo - Bratrství a jednota", tak znělo v době Titovy Jugoslávie ústřední heslo státu, který se pokoušel o vlastní cestu k socialismu, postavil se mezi Východ a Západ a získal si značnou mezinárodní autoritu. Kdo měl možnost blíže poznat větší množství řadových i prominentních občanů z několika jihoslovanských republik, přesvědčil se, že toto heslo část obyvatelstva skutečně přijala za své a že trvalé sblížení jugoslávských národů pokládala za nosnou ideu. Zároveň však nemohl přehlédnout vážné rozdíly ve vzájemných postojích a z nich plynoucí nedůvěru i napětí mezi příslušníky jednotlivých národností. Krvavý rozpad státu a války z devadesátých let pak prokázaly, že se Jugoslávii za vlády Josipa Broze Tita nepodařilo překonat hlubinné proudy protichůdných nacionalismů. Jednou ze základních komplikací při dosahování vnitřní soudržnosti Jugoslávie bylo mimořádně komplikované národnostní složení obyvatelstva tohoto prostoru, které vzniklo v důsledku osmanské expanze v pozdním středověku a raném novověku, budování populačního zázemí protiturecké obrany, následných migrací ohroženého obyvatelstva na sever Balkánského poloostrova a posléze prováděním novověké kolonizace, jejímž úkolem bylo osídlit oblasti postižené depopulací. Při pestrém složení obyvatelstva nabývaly národnostní menšiny v tomto prostoru mimořádného významu, proto je třeba jejich výzkumu věnovat náležitou pozornost. V návaznosti na...