Content area
Full text
Rozbor filmu - nástroje a príklady
Radomír D. Kokes, Rozbor filmu. Brno: Masarykova univerzita 2015.
Kniha Radomíra D. Kokese, která byla vydána jako 430. svazek Spisu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brne, predstavuje publikaci, jez je svým zamerením zároven skromná i ambiciózní. Rozbor filmu vystupuje jako úvodová prírucka, která se výslovne obrací k peti skupinám predpokládaných ctenáru: k milovníkum filmu, zájemcum o hollywoodskou a ceskou kinematografii (ale nejen o ne), zacínajícím filmarum, uchazecum o studium umenovedných oboru, a zejména ke studentum filmové vedy. Slibuje jim, ze je bez výraznejsích nároku na predbezné znalosti naucí "klást si takové otázky, jejichz zodpovezení muze vést k resením problému spojených s výstavbou filmových del" (s. 9; zvýraznil R. D. K.). Hlásí se k zánru manuálu, jez mají pomáhat studentum pri príprave seminárních ci diplomových prací, a v souladu s tím zahrnuje takové ocekávatelné partie, jako je návodný popis jednotlivých fází vzniku studentské práce ci odborného textu, príklad neobratných a naproti tomu vylepsených formulací nebo seznam doporucené literatury.
Na druhé strane publikace dává ruznými zpusoby zretelne najevo, ze usiluje o to, aby ceské psaní o filmu odpovídalo svetovým standardum, a ze si jako vzor, jímz se rídí, bere díla, která v mezinárodním kontextu patrí k nejproslulejsím, nejuznávanejsím a nejvlivnejsím. Autor zcela otevrene (mj. prostrednictvím neprehlédnutelné dedikace) poukazuje na to, ze oním vzorem jsou predevsím knihy Davida Bordwella a Kristin Thompsonové,1) jez reprezentují badatelský smer strídave z ruzných hledisek oznacovaný jako neoformalismus, kognitivismus ci historická poetika filmu.2)
Rozbor filmu pripomíná charakteristickou podobu knih Bordwella a Thompsonové svým formátem a layoutem, který umoznuje soustavne doplnovat text na stránce sériemi fotografií; odpovídá jim i fakt, ze jsou uzívány reprodukce filmových okének, jez jsou k výkladu vztazeny pomocí souboru císelných kódu (fotografie pritom predstavují zásadní kvalitu publikace, nebot jednak neustále konkretizují verbální vyjádrení, jednak umoznují ctenári overovat si platnost a výstiznost podávaných tvrzení). Bordwell a Thompsonová dále vystupují jako autori, kterí jsou v Rozboru filmu nejvíce citováni (v bibliografii nacházíme 34 polozek s jejich jmény), a príznacný je také napríklad fakt, ze výse zminovaný výcet skupin predpokládaných ctenáru je formulován v analogii k pasázi obsazené v predmluve k Umení filmu.3) Predevsím ovsem jde o to, ze prístupy Bordwella a Thompsonové tvorí zcela zásadním zpusobem celkovou osnovu výkladu, jez Rozbor filmu podává.
Kokesova publikace...