Teze o prelití v participativní demokracii: Empirická relevance a normativní udrzitelnost */The Spillover Thesis in Participatory Democratic Theory: Empirical Relevance and Normative Defensibility

Headnote

Abstract /

The Spillover Thesis in Participatory Democratic Theory: Empirical Relevance and Normative Defensibility

The paper focuses on the "spillover thesis" which constitutes a pillar of much of contemporary participatory democratic theory; specifically, we assess the claim that workplace democratization leads to a higher degree of political participation amongst labourers. The paper analyses the thesis as formulated by Carole Pateman, including its later revisions triggered by ambiguous results of empirical studies aiming to (dis)prove it. The spillover thesis is then confronted with important methodological and theoretical critiques, the upshot being that in order to be able to arrive at determinate conclusions, more carefully designed empirical studies are needed. Normatively speaking, however, blame can always be laid on the wider environment of market economy and/or representative democracy, to the effect that the spillover thesis is both difficult to disprove and radically subversive. Given the recent dominance of deliberative democratic theory which incorporates a strong participatory element, we finally discuss whether a recent innovation - namely, the concept of deliberative systems - could be fruitfully employed as a flexible umbrella-type framework for the spillover thesis and the participatory ideals related to it.

Keywords /

Carole Pateman, deliberative democracy, participatory democracy, spillover, workplace democracy

Úvod

Nespokojenost lidí s politikou, snizující se volební úcast a zvysující se nezájem o verejné dëm se zdají byt neoddëlitelnou soucástí moderních ústavních demokracií; v pohledu mnohych se jedná o nezpochybnitelny príznak krize, v níz se v posledních letech az desetiletích nacházejí. Resení nezájmu a znechucení lidí politikou je vsak mozné podle cásti spolecenskych vëdcû a politickych teoretikü zvrátit: nachází se podle nich v demokratizaci spolecnosti a zmënë rozhodovacích procesû v rámci ní.

Variant takové "demokratizace demokracie" je k dispozici celá rada. V sedmdesátych a osmdesátych letech 20. století patrila k predním adeptûm na tento status teorie participativní demokracie. Od devadesátych let minulého století ovsem tento zájem pomalu upadal a v politické teorii se zacaly prosazovat jiné "inovativní" teorie demokracie, zejména deliberativní demokracie (mj. Dryzek, 2000). Participacní moment pritom predstavuje vyznamny element teoretickych diskusí právë o deliberativní demokracii a úzkou souvislost lze vysledovat téz s moderními teoriemi prímé (Budge, 1996; Saward, 1998) ci asociativní (Hirst, 1994; Bader, 2014) demokracie. Prestoze idea (zvysené) politické participace tak stále figuruje v pozadí soudobych vymën v...